Máchovo jezero je vlastně Velký rybník. Neromantické jméno mu dal Karel IV.

Na Máchově jezeře se už rozjela lodní doprava. Ve skutečnosti se však nejedná o jezero, ale o rybník. Do zdejší krajiny situoval Karel Hynek Mácha i děj své básně Máj. O jezeře se vypráví řada tajemných pověstí.

Máchovo jezero, foto: Katarína Brezovská

Karel IV., foto: CC0

Jedna z nich je přímo o jeho zakladateli, dodala historička Renata Mauserová z KulturaDoksy.cz.

"Zakladatelem Máchova jezera byl císař Karel IV. Založil ho v roce 1366. De facto můžeme říct, že si ho dal ke svým padesátinám. Jezero bylo původně velké 300 hektarů, dneska je menší, má asi 278 hektarů. Pověstí je několik, jedna přímo o jeho založení. To je pověst o Karlovi IV., který si měl tady vylézt na kopec, dneska se nazývá Šroubený, a tam se měl rozhlédnout do kraje, vidět takovou průrvu, kterou protékal potok a podle pověsti si řekl: tady založím Velký rybník, bude to největší rybník pod hradem Bezdězem."

Karel IV. nemohl tušit, že jednou bude Velký rybník turistickým centrem. Říct neromanticky: jedu k Velkému rybníku, není nic moc. Ale jedu k jezeru zní podstatně lépe.

K oficiálnímu přejmenování na Máchovo jezero nikdy nedošlo

Jezerem pojmenoval Velký rybník básník Karel Hynek Mácha, po kterém dnes nese jméno.

Kresba Bezdězu od Karla Hynka Máchy, zdroj: Wikimedia Commons, CC0

"Karel Hynek Mácha k nám poprvé z Prahy přišel v srpnu roku 1832. Přišel z Prahy pěšky a zdejší kraj ho natolik okouzlil, hlavně zříceniny hradu Bezdězu i řada tajuplných pověstí, že sem situoval i základ své básně Máj. Karel Hynek Mácha byl první, který Velký rybník nazval jezerem a to ve svém zápisníku, když si připravoval prózu Večer na Bezdězu, kde se píše ostrůvek na jezeru Hirschbergském. Doksy byly totiž německy nazývány Hirschbergem.

Teprve až ve 30. letech 20. století, kdy byly velké slavnosti jednak úmrtí Karla Hynka Máchy a 100. výročí od prvního vydání Máchova Máje, Češi usilovali o to, aby se zde, v tomto německém pohraničí, jmenoval Velký rybník podle Karla Hynka Máchy, tedy Máchovo jezero. K oficiálnímu přejmenování v podstatě nikdy nedošlo, ale je pravda, že po druhé světové válce už se Velkému rybníku neřeklo jinak, než Máchovo jezero, byť na tehdejších mapách, zhruba až do 80. let minulého století se stále ještě objevoval Velký rybník a teprve v závorce pod tím bylo Máchovo jezero."

Lákavé jsou noční plavby při západu slunce

Loď Máj, foto: Talmidavi, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Tradice letních lázeňských pobytů zde sahá až do 19. století. Jako první letní host je ve zdejší kronice uveden vídeňský květinář Franz Mayer, který se zotavoval u své sestry.

Velký rybník patřil před rokem 1920 k velkostatku Valdštejnů, kteří povolili koupání, ale jen na vyhrazených místech. Plně se rybník otevřel rekreaci v roce 1928. Atrakcemi byly písečné pláže i plavby parníčkem. Lodní doprava je tu dodnes, dodal Petr Hozák, výkonný ředitel turistické oblasti Máchovo jezero.

"Začnu tím nejoblíbenějším a možná nejznámějším, což je vyhlídková plavba na největší lodi Máj, která prošla nedávno rekonstrukcí. Lidé tu stráví více než hodinu na vyhlídkové plavbě kolem Máchova jezera, většinou je to i za doprovodu živé hudby. Když sezóna právě nezačne pozdě, tak startujeme velikonočními plavbami. Po sezóně pokračujeme i plavbami vánočními a adventními. Ale teď v sezóně se lidé mohou těšit na noční plavby při západu slunce. Mimo výletních plaveb je tu pravidelná lodní doprava, která má deset zastávek na březích Máchova jezera."

Máchovo jezero s ostrovem Myšlín (Myší zámek), foto: Katarína Brezovská

Za jak dlouho se obepluje Máchovo jezero?

"Záleží, kterou lodí byste jela. Pokud by na to loď pořádně šlápla, tak věřím, že obepluje jezero i za půl hodiny. Ale takovou romantickou vyjížďkou to zvládá za hodinu. A pokud si vezmeme malinký parníček Hynek, který zastavuje ve všech zastávkách, tak se dostáváme nad jednu hodinu."

Myší a Kachní ostrůvek prý vytvořil čert

Na Máchově jezeře jsou i dva ostrůvky. Říká se jim Myší a Kachní. Jsou nepřístupné, protože jsou na nich ornitologické rezervace. K ostrůvkům se vztahuje pověst o mlynáři, který se kvůli bezpracnému životu upsal čertu. Když si ho měl čert odnést, přistoupil na sázku, že když vystaví během jediné noci na protější straně jezera vyšší kopec - dnes je to Malý a Velký Bezděz - tak nad ním vyhrál. Jak to dopadlo, prozrazuje Renata Mauserová.

Velký a Malý Bezděz

"Bylo mu jasné, že není v lidských silách, aby mohl za jednu noc navršit tak vysoký kopec. Najednou se před ním objevila nesmírně ošklivá babice, která řekla, že mu pomůže, ale má podmínku, že se s ní musí, když vyhraje, oženit. Mlynář si řekl, než se škvařit v pekle, tak je lepší žít nějakou dobu s ošklivou babicí. Dala mu zástěru a poradila mu, ať si do ní dá hrst hlíny a uvidí, co se bude dít. Mlynářův kopec byl pořád vyšší než čertův, protože zástěra byla kouzelná. Když čert viděl, že jde opravdu o hodně, tak letěl směrem k Jestřebí, kde byl lom a tam si vzal dva ohromné kameny. Když byl nad Velkým rybníkem, tak zakokrhal kohout, on ztratil svoji sílu a s hrozným křikem upustil oba balvany do jezera. To je dnešní Kachní a Myší ostrůvek. A jak to dopadlo s tou ošklivou babou? Když byly ohlášky v kostele, tak byli všichni nesmírně zvědaví. Mlynář zavřel oči, aby ji neviděl. Ale celý kostel vydechl obdivem, protože místo ošklivé baby, byla pod závojem krásná dívka, která byla za svou pýchu také zakletá."

Koupání budilo ve svých začátcích pohoršení místních lidí

Foto: Katarína Brezovská

Břehy Máchova jezera jsou v létě obsypané turisty. Ale když byly rekreace ještě v plenkách, vyvolávalo koupání pohoršení místních obyvatel. Například roku 1922 si jistá Anna Hofmannová stěžovala starostovi Doks na nepřítomnost mravnostní policie a kritizovala i koupací úbor. Mimo jiné napsala, že muži na sobě mají plavky, které jsou často nanejvýš primitivní a kam se alespoň trochu slušné ženské oko stydí pohlédnout. Co by asi psala dneska?

Pokud se ale lidem nechce ležet u vody, mohou vyrazit do okolních borových lesů po turistických trasách a cyklostezkách.

Jarmilina skála, foto: Katarína Brezovská

"Můžeme se s nimi dostat jak kolem Máchova jezera, tak například na Kokořínsko, což je krásné údolí lemované pískovcovými skálami. Dostanete se pod Bezděz do oblasti Ralska nebo na druhou stranu do údolí Peklo u České Lípy, takže se dá říct, že Máchovo jezero je taková křižovatka turistických cest. V našem okolí jsou hrady a zámky. Hrad Bezděz a hrad Houska, což je takový tajemný hrad, měla by to být brána do pekel. Nově se bude otevírat zámek v Doksech. Na zámek se už přestěhovalo Muzeum Čtyřlístku, které je jedinečné a jediné v ČR. Je to muzeum, které představuje nejznámější český komiks Čtyřlístek od Jaroslava Němečka," pozval turisty k Máchovu jezeru Petr Hozák.

Máchovo jezero láká i filmaře. Už v roce 1932 zde točil film Před maturitou Vladislav Vančura. Z poslední doby to byla Lída Baarová, film Filipa Renče nebo Čtyřlístek ve službách krále. Nedaleko Máchova jezera vznikal i slavný film Nabarvené ptáče.