Mají být na seznamech agentů StB i ti, kteří tam nepatří?
V souvislosti s nedávnou kauzou známé herečky Jiřiny Bohdalové, která u soudu dokázala, že byla neoprávněně evidována v seznamu spolupracovníků komunistické státní bezpečnosti, se opět projevila nedokonalost příslušného zákona. Ten sice nařizuje ministerstvu vnitra seznamy zveřejnit, ale už neřeší otázku vymazání osob, které soudně prokáží neoprávněnost svého zařazení. Obhájce Jiřiny Bohdalové advokát Josef Lžičař v této souvislosti prohlásil, že pokud měl výhrady už k lustračnímu zákonu, pak zákon o zveřejnění seznamu agentů StB je paskvil. Hosta dnešní rubriky Česko v komentáři, bývalého disidenta a nyní komentátora deníku Právo Petra Uhla se Josef Kubeczka telefonicky zeptal, zda souhlasí s tímto názorem?
"Především není pravda, že soud to nemůže nařídit ministerstvu vnitra. Soud to nařídit může. To, že v tom zákoně je, že ministerstvo zveřejňuje evidované spolupracovníky, neznamená, že když někdo byl evidován neprávem, že by soud nemohl nařídit, aby ho z evidence vyňal. To se tady u nás jenom tak nějak ujalo jako zvykové právo. Soudy si to prostě strašně zjednodušily a nedělají to, co dělat mají. To za prvé. A s Josefem Lžičařem nesouhlasím úplně, protože úplný paskvil je právě ten lustrační zákon. Zákon o zveřejnění seznamu agentů StB umožňuje také obětem, badatelům a jiným lidem, aby se seznámili s tím, jak byly vedeny spisy státní bezpečnosti a co v nich je, když se současně anonymizuje citlivé údaje. Je ale nepřípustné, aby na těch seznamech byli dále lidé, kteří tam nepatří. Jestliže ten člověk byl soudem očištěn, tak musí být vyňat. Přiznám, že to je také nedostatek toho zákona."
Myslíte si, že by mělo dojít k novele toho zákona?
"No to rozhodně. Mělo by dojít ke zrušení lustračního zákona. My máme služební zákon, úplně nový. Jedno z jeho ustanovení, které tam původně mělo být, tak to bylo navrhováno, říkalo, že se ruší lustrační zákon, protože v tom služebním zákou pro výkon funkcí státní správy jsou taková opatření, která povedou k tomu, aby se tam ten bývalý estébák nebo nějaký spolupracovník, který skutečně udával lidi, nedostal. Nicméně pro odpor demokratické pravice bylo toto ustanovení vypuštěno a ve služebním zákonu to tedy není. Ale zákon o zveřejnění seznamu agentů StB by měl být novelizován."
Někteří politici a poslanci ale nejsou přesvědčeni o nutnosti úprav zákona. Tvrdí, že by mohlo zároveň dojít k vymazání osob, které na seznam zjevně patří. Je to podle Vás dostatečný argument proti novelizaci tohoto zákona?
"Ale to víte, že ne. Minimální novelizace by byla, že tam, kde soud rozhodl, že ten člověk byl registrován neprávem nebo že nebyla ta tajná spolupráce, tak pokud to rozhodne soud, tak by to mělo být vzato v potaz a měla by to být berná mince. Já si ale myslím, že ti lidé, kteří to tvrdí, jedou na takové cibulkovské vlně ještě po roce 1989, kdy šlo o odplatu. Nemáme na to, abychom je soudili, a většinou to ani nebylo možné, čili nějak je skandalizovat a potrestat mimosoudně. Protože nemáme na to, abychom odhalili ty estébáky, ty pracovíky, důstojníky, kteří za to pobírali mzdu a všechna ta svinstva a zločiny přímo organizovali, tak si alespoň vybereme ty lidi, kteří s nimi spolupracovali, bez ohledu na to, do jaké míry oni byli obětmi. Tam bylo značné procento lidí, kteří k tomu byli donuceni. Že by to někdo dělal ze zlé vůle nebo z přesvědčení, těch bylo strašně málo. A to, že k tomu byl někdo donucen, to ho často neomlouvá, protože on měl být statečnější. Ten argument já uznávám. Byly ale případy, kdy ten člověk byl jenom nucen, jako ta Jiřina Bohdalová, a donucen nebyl. To mi připadá jako úplně fantastické, a těch případů bylo dost, že tito lidé mají být dneska ještě vláčení."
V poslední době se také objevují názory, že na seznamu chybějí jména stovek, ne-li tisíců agentů StB, která byla skartována už v listopadu 1989. Mohou být za těchto okolností tyto seznamy věrohodným dokumentem?
"Skartovány byly svazky, například můj svazek, ale moje jméno, jako osoby nepřátelské, a jména dalších lidí z toho registru svazků nebyly zničeny, žádné stránky z centrálního registru. Na některých krajských správách byly vytrhány některé stránky, ale ty věci jsou dohledatelné křížově, protože zase ti lidé se objevují v jiných svazcích. Hlavní problém je, že nemáme paníze, stát a vláda tomu nevěnovaly dost pozornosti. Kdyby to bylo jako v Německu, že vznikne poměrně mocná instituce jako je Gauckův úřad, tak by se to dělalo také kultivovanějším způsobem. Bohužel jsme to zanedbali a chceme nějakými cibulkovskými plošnými seznamy vyřešit historii. To nejde. Historie se musí bádat, zkoumat, publikovat, hovořit o ní a to stojí peníze. Tato společnost nebo tento stát nevěnovaly peníze tomu."
...soudí bývalý disident, dnes komentátor deníku Právo Petr Uhl.
