"Slib spolupráce s StB jsem nikdy nepodepsala," tvrdí Bohdalová. Historikové ale tvrdí, že spolupráce nemusela být vázána podpisem

Známá herečka Jiřina Bohdalová uspěla oproti očekávání u Vrchního soudu v Praze se žádostí o vymazání svého jména ze seznamů spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti. Evidence herečky je podle soudů neoprávněná. Historikové se nad rozsudkem pozastavují hned z několika důvodů. Za prvé, nikdo je k soudu jako znalce nepozval. Za druhé - rozsudek je podle nich absurdní už v tom, že z tištěných seznamů jméno Bohdalové nezmizí, protože to nelze technicky provést.

"Slib spolupráce s StB jsem nikdy nepodepsala," tvrdí Bohdalová. Historikové ale tvrdí, že spolupráce nemusela být vázána podpisem

Jiřina Bohdalová, foto: ČTK

Jiřina Bohdalová, pod krycím jménem Jaroslava, evidována jako spolupracovník, datum registrace únor 1959. Dočteme se v tištěných seznamech spolupracovníků StB, které vydalo Ministerstvo vnitra v roce 2002 podle zákona 107. Proti tomuto záznamu herečka bojuje u českých soudů. Bohdalová se v evidenci StB ocitla v roce 1959, v době, kdy byl její otec ve vězení. Podle herečky ji agenti kontaktovali jen jednou. Chtěli po ní, aby jim donášela na kolegy herce Jana Wericha a Miroslava Horníčka. Bohdalová se tehdy prý označila za nespolehlivou pro takovou práci a agenti jí dali za pravdu. Po schůzce podepsala prohlášení, že o ní nebude nikde mluvit. "Slib spolupráce s StB jsem ale nikdy nepodepsala," uvedla Bohdalová před soudem. Vrchní soud v Praze Jiřině Bohdalové dal za pravdu. Vymazat její jméno alespoň z elektronického seznamu umožňuje, podle soudu, Listina základních práv a svobod. "Listina zaručuje právo na ochranu cti,"řekla předsedkyně odvolacího senátu Ludmila Říhová. Výrok soudu označil advokát Josef Lžičař za nesporný úspěch.

"V těch tištěných seznamech to zůstává. Jsem rád, že aspoň z internetu a elektronických médií to bude vymazáno."

Soud však nepostupoval správně, domnívá se historik z Ústavu pro soudobé dějiny Pavel Žáček.

"Základním rozdílem je úhel pohledu. soud to vnímá pouze z dnešního data, roku, kdy rozhoduje. Kdežto historik nemůže posuzovat události staré třicet, čtyřicet let pouze prismatem dnešní doby, ale musí vědět, jaký byl systém, agenda, jaké měli státní policisté směrnice, jak pracovalo to či ono konkrétní oddělení, kolik mělo svazků, poměřovat tento svazek s jinými svazky. Teprve z tohoto pohledu můžeme říci, zda ten člověk byl či nebyl agent."

Soudy až dosud rozhodovaly, že někdo je evidován neoprávněně, ale jeho jméno v seznamech nechávaly. Toho dosáhla v lednu i Jiřina Bohdalová. Ve sporu však pokračovala. Nařízení "výmazu" je průlomové. Mnozí historikové však upozorňují na to, že budou pravděpodobně následovat i další žaloby. Šanci uspět by v nich měl například i poslanec za komunisty Vojtěch Filip. Ten se hájí soudním rozhodnutím, že vědomě s StB nespolupracoval. Ovšem podle archivních materiálů donášel za peníze a byl na to hrdý.

"Je to otázka toho, jak my dnes vnímáme, co byla a nebyla spolupráce, kde je ta hranice, speciálně jestli to byla známá herečka, nebo neznámá osoba. Jak vnímáme, jestli šlo o spolupráci, když byly tři, jedna schůzka za rok, nebo deset."

Komentuje rozhodnutí soudu o vymazání Jiřiny Bohdalové ze svazků StB historik Pavel Žáček.