Makedonci mají Česko rádi
Makedonci sice nemají hluboké znalosti o Česku, ale mají k naší zemi velmi pozitivní vztah. Profesorka univerzity ve Skopje Jasminka Delova – Siljanova toho ví o Česku, a zvláště o české literatuře, opravdu hodně. Dlouholetou práci paní profesorky letos ocenilo i české ministerstvo zahraničí cenou Gratias agit za šíření dobrého jména Česka v zahraničí.
Nakolik je obtížné šířit toto dobré jméno zrovna v Makedonii? Jsou zde dveře otevřené, protože Makedonci Česko znají a mají ho rádi?
„Nejdřív chci poděkovat za ocenění, kterého si velmi vážím. Mám z toho velmi hezký pocit. Celý život jsem věnovala češtině a české literatuře a toto ocenění je důkazem, že jsem se vydala na správnou cestu.
V Makedonii mají lidi rádi Českou republiku, to mou práci ulehčuje. Zároveň znalosti o Česku nejsou moc hluboké. Seznamovat lidi s kulturou, která se mi zalíbila, je moje životní profese a cesta. Je to něco, co dělám velmi ráda, když můžu lidem vyprávět o České republice a propagovat českou literaturu.“
Vím, že překládáte českou literaturu. Je mezi českými autory někdo, jehož dílo čtete nejenom jako část Vaší práce, ale i pro vlastní potěšení?
„Takových je spousta. Když jsem se s českou literaturou teprve seznamovala, tak jsem s radostí hodně četla Hrabala, ale i Čapka. Oba je velice obdivuji. Třeba Válka s mloky nezestárla, všechno platí i pro dnešek. To je česká klasika, ale i v současné literatuře je dost mladých spisovatelů, kteří mají co říct. Naše kultury jsou si dost blízké. To, co si můžeme přečíst v české literatuře, oslovuje i čtenáře v Makedonii. Ráda překládám Petru Soukupovou a Jiřího Hájíčka, ale zajímavé jsou také knížky Petra Stančíka nebo detektivky Michala Sýkory. Myslím, že stojí za to překládat a prosazovat českou literaturu.“
Ptal jsem se na Váš osobní vkus, teď se zeptám na vkus makedonských čtenářů. Kdo z českých spisovatelů je v Makedonii nejúspěšnější?
ČTĚTE TAKÉ
„Samozřejmě zase začnu klasikou. V Makedonii všichni znají Kunderu, Čapka nebo Hrabala. Z nových autorů a autorek se čte Soukopová a Hájíček, hodně si čtenáři cení humor v dílech Petra Stančíka, vyhledávaná je i Alena Mornštajnová a Petra Dvořáková.“
Jaký je zájem o studium češtiny? Kolik máte na Vaší univerzitě studentů?
„Všude ve světě studentů slavistiky a vůbec studentů filozofických fakult ubývá. My máme v jednom ročníků pět studentů, kteří studují češtinu jako hlavní obor, a to je dobrý počet. Začátek bývá pro studenty trochu těžký, ale když pak vyjedou na letní školu třeba do Brna nebo do Plzně, tak si studium češtinu oblíbí ještě víc, protože měli možnost seznámit se Vaší zemí.“
