Máslo vyvolalo poprask, farmáři jdou do útoku

Nejsledovanější a nejdiskutovanější potravinou je v poslední době bezesporu máslo. Čtvrtka stála ještě začátkem léta zhruba 25 korun, dnes už je to leckde skoro dvakrát tolik a v příštím roce by prý cena mohla začít šplhat k šedesáti korunám. Zemědělci už ale přešli do protiútoku a tvrdí, že nejen za prudké zdražení másla, ale i dalších potravin nenesou odpovědnost oni. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Zdražení čtvrtky másla na 60 korun považují zemědělci za naprostý nesmysl. Pokud by k tomu došlo, namastí si takříkajíc kapsu pouze mlékárny a obchod, farmáři v žádném případě. Podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského šly ceny mléka nahoru až od září, a to v souvislosti s jeho celkovým nedostatkem v zemích Evropské unie. Mlékárny prý ale využily situace na světovém trhu a začaly zdražovat už začátkem letních prázdnin. Zpracovatelé toto obvinění odmítají a uvádějí, že cenu másla neovlivňuje jen mléko, ale také třeba růst cen energií. Miroslav Jirovský říká, že ani nárůst ceny mléka, ani růst cen energií neopravňují k úvahám, že by máslo mělo vyšplhat až k 60 korunám za čtvrtku.

"My vnímáme, že u zpracovatelů musí dojít k růstu ceny másla kvůli zdražení energií a dalších nákladů včetně růstu mezd. Jako zemědělci ale říkáme, že růst ceny mléka, která byla 7,80 korun v červnu, až k deseti korunám začátkem příštího roku v souvislosti s vývojem cen v Německu a jinde ve světě, nemůže vést ke zdražení másla na šedesát korun. Myslím, že u čtvrtky másla se bude pohybovat někde kolem 35 - 40 korun."

Cena v příštím roce by tedy neměla být o moc vyšší než je dnes. Jenže je zde ještě další hráč na trhu - obchodníci. A také oni se podle zemědělců přiživují na současném stavu.

"Marže obchodních řetězců na kilogram másla byla v červnu 20 korun, ale v září už 28 korun. To znamená, že samotné obchodní řetězce zdražily máslo o osm korun."

Miroslav Jirovský, foto: autor

Farmáři zkrátka mají na zdražení másla zdaleka nejmenší podíl. Stejně tak se jim nelíbí nařčení, že kvůli drahé pšenici dochází k prudkému růstu cen pečiva a chleba. Argumentují přitom jasnými údaji Českého statistického úřadu. Například cena pšenice v rohlíku tvoří jen osm procent z ceny, kterou platí zákazník. A největší zisky podle Miroslava Jirovského vykazují obchodníci.

"Cena rohlíku vyrobená pekařem je korunu dvacet. Průměrná cena rohlíku, prodávaného v řetězci je koruna devadesát pět haléřů. To jsou údaje statistického úřadu. Obchodní řetězec má tedy na rohlíku až 75 haléřů. To je prostě úžasné. Pekař řetězci nejen doveze rohlíky, ale musí si také odvézt rohlíky, které se neprodají. Řetězec na tom nemá žádnou ztrátu."

Dá se očekávat, že slovní přestřelka mezi farmáři, potravináři a obchodníky na téma, kdo z nich je hlavní viník růstu cen másla, mléčných výrobků a pečiva, bude pokračovat i v příštích týdnech. Jednak je v pozadí současného protiútoku zemědělců zřejmě také obava z omezení dotací ze strany státu, které kvůli jejich zvyšujících se ziskům naznačil ministr zemědělství Petr Gandalovič. Jednak se prudkým růstem cen některých potravin začal zabývat antimonopolní úřad.