Ceny potravin reagovaly na růst vstupů. Antimonopolní úřad porušení nezjistil
Antimonopolní úřad prověřoval vývoj cen pěti základních potravin - mléka, másla, vajec, mouky a kuřecího masa. Nezjistil porušení hospodářské soutěže, tedy ani zneužití dominantního postavení, ani náznak případných kartelových dohod.
Předseda úřadu Petr Mlsna řekl, že trh reaguje na růst cen vstupů, proto úřad nedoporučuje zavedení cenové regulace. Zdražování jídla ovlivňují vyšší ceny energií, dopravy nebo krmiv.
Antimonopolní úřad se cenami pěti potravin začal zabývat z vlastního rozhodnutí poté, co ceny začaly rychle růst. Sledoval jejich vývoj cen od roku 2018 s ohledem na pět zlomových dat, které mohly mít na růst cen vliv, jako byl začátek energetické krize nebo začátek války na Ukrajině. Ve zvláštním šetření se pak věnuje vývoji ceny cukru.
Nejvyšší marže byly na straně prvovýrobců
A jak šetření probíhalo? Úřad oslovil více než 200 firem ze všech částí řetězce a přes 14 oborových svazů. Podle závěrů je u všech pěti komodit nejvyšší marže na straně prvovýrobců. Rostoucí ceny vstupů, tedy například energií nebo dopravy, ale do vlastní marže promítly všechny části řetězce, zdůraznil Petr Mlsna.
"Spotřebitel má vlastně tu marži promítnutou třikrát. To znamená třikrát zvýšenou cenu na úrovni energií. V prvovýrobě, ve zpracovatelském sektoru, a samozřejmě i v maloobchodu."
Při podrobném prověřování trhu s mlékem a máslem úřad zjistil, že na něm nikdo nemá dominantní postavení. Vývoj cen kopíroval růst cen syrového mléka.
Cena všech pěti komodit začala růst po vypuknutí války na Ukrajině, ovlivnil je růst energií, u kuřecího masa se projevil také vliv zdražení krmných směsí. Antimonopolní úřad zjistil, že směsi tvoří až 70 procent nákladů na chov kuřat.
Prouza: Ministr Nekula by se měl omluvit
Po zveřejnění výsledků šetření vyzval Svaz obchodu ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) k omluvě kvůli obvinění řetězců z růstu cen potravin. Nekula několikrát mluvil o tom, že obchodníci mohli zneužít svého postavení na trhu k nepřiměřenému zvyšování cen. Kritizoval například růst cen cukru nebo vajec. Mluvil mimo jiné o tom, že ceny vypadají, jako by obchodníci sami museli nosnice přikrmovat na pultech obchodů.
Ministr se za své výroky omlouvat nehodlá. Za poklesem cen potravin je podle Nekuly mimo jiné tlak různých institucí. Dodal, že inflace klesá díky konkurenčnímu prostředí.
Jak řekl prezident Svazu obchodu Tomáš Prouza, po dnešku by mělo být každému jasné, že na kritické situaci posledního roku a půl masivně vydělaly velké české agroskupiny.
Prouza upozornil, že za vysoké ceny u některých potravin může nedostatečná konkurence.
"U másla vidíme, že konkurence je dostatek, ta cena velmi rychle padá. Ale třeba u základního pečiva máte dva dominantní dodavatele, přitom pokud by někde měly ceny klesat, tak jsou to právě pekaři, kteří mají levnější plyn, mají mít levnější mouku. Tam se to úplně neukazuje."
Podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové v pekařství konkurence existuje. Pekaři ale vyrábějí z dražšího obilí nakoupeného dřív, a proto musejí do cen pečiva vyšší náklady promítnout. Kontroly podle Večeřové prokázaly, že zpracovatelé nijak ceny uměle nenavyšovali.
"Potravináři nejsou ti, kdo si přiráželi na těch potravinách enormně. Jsou tady vysoké náklady ve srovnání třeba s Německem, kde je zastropovaná cena energií na třech korunách bez DPH, u nás je to u elektřiny pět korun, takže už tady vidíte, že je zde naprostý nepoměr."
Zemědělský svaz ČR trvá na tom, že zdražení potravin způsobily hlavně obchodní řetězce. Předseda svazu Martin Pýcha ocenil, že se úřad zabýval otázkou, zda mohou zemědělci ovlivňovat ceny v obchodech.
"Pravdou je, že 20 největších zemědělských podniků obhospodařuje pouze 12 procent půdy. Pro srovnání - deset největších obchodních řetězců kontroluje 75 procent tuzemského maloobchodu," dodal s tím, že ceny, které platí odběratelé zemědělcům, tvoří 20 až 30 procent ceny na pultech obchodů.
