Ministerstvo kontroluje marže vybraných potravin. U šunky byla přirážka 255 procent
Ministerstvo zemědělství začalo spolu s antimonopolním úřadem sledovat prodejní ceny vybraných potravin, které v poslední době výrazně rostou. Kontroly mají trvat nejméně tři měsíce.
Monitorovat se bude celý dodavatelsko-odběratelský řetězec od prvovýrobců až po maloobchodní prodejce. Cílem kontroly je zjistit, jestli se někdo nedopouští nekalých obchodních praktik. Jak uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula, jednat se má o máslo, pečivo, kuřecí a vepřové maso. Ministr ví o případu, kdy například běžná šunka měla obchodní přirážku přes 250 procent.
"Je nám jasné, že jak zemědělci, potravináři a obchod potřebují přiměřený zisk. Jsou to podnikatelské subjekty. Ale nechceme, aby docházelo ke zneužívání situace, kdy to těžce dopadá na rodiny s dětmi a seniory."
Ministerstvo chce kontrolami dosáhnout toho, aby členové dodavatelského řetězce nezneužívali současné situace a nezvyšovali uměle své marže.
Stát přitom některé druhy zemědělské výroby dlouhodobě dotuje. Situace, kdy například vepřové maso v obchodech výrazně zdražuje, ale producenti masa nedostanou adekvátně zaplaceno a produkují se ztrátou, je podle ministra dlouhodobě neudržitelná.
Prouza: Potraviny zdražují pomaleji, než roste inflace
Výrobci potravin vidí problém v maržích obchodníků. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je to ale jinak. Prouza tvrdí, že díky konkurenci, kterou mezi sebou řetězce mají, zdražují potraviny pomaleji, než roste inflace. A tím podle něj obchody chrání zákazníky.
"Když se podíváme na data statistického úřadu, tak tam je vidět, že ceny zemědělských produktů vzrostly za poslední rok o 27 procent, zatímco finální ceny potravin jen o 11,5. Tedy méně, než je celková inflace. A tady je jasně vidět, že obchody drží cenu výrazně níž, než by si producenti přáli."
K tomu, aby byl zisk spravedlivěji rozdělen mezi zemědělce, zpracovatele a obchodníky, by měla přispět novela zákona o významné tržní síle. Ta doposud nebyla schválena.
Podle předsedy antimonopolního úřadu Petra Mlsny se po přijetí zákona začne rozkrývat celý dodavatelský řetězec, který je dosud jakousi "černou skříňkou".
Která marže je "ta správná"?
Podle Tomáše Maiera, odborníka na zemědělské dotace je těžké říct, jaká marže je "ta správná".
"Není potravina jako potravina. Když máte nějaký trvanlivý produkt, který vám v obchodě vydrží půl roku, nemáte problémy se skladováním, tak ta marže se může pohybovat kolem 20 procent, ale jakmile ten produkt musíte chladit, typickým příkladem je maso nebo máslo, tak tam marže výrazně naroste. Určitě bych tu marži nevnímal jako zisk pro obchodní článek, že to jde někomu do kapsy, to v žádném případě. Personální náklady na prodavačky, na osvětlení, chlazení jsou strašně vysoké. Co se týká marží u masa, tak tam se to pohybuje zpravidla kolem 50, možná 60 procent."
Dnes může antimonopolní úřad kontrolovat asi 12 obchodních řetězů. Za firmy s významnou tržní silou jsou považovány ty, které mají obrat pět miliard korun ročně. Novela předpokládá snížení na obrat 51 milionů. Tím by se okruh kontrolovaných firem rozšířil až na 800 subjektů z celého sektoru.
