Hospodám, hostincům, pivnicím, taky vinárnám, kavárnám, barům a bistrům v Česku neuniknete a možná že se o to ani nebudete snažit. Zaplivané putyky s obsluhou nahoře bez jsou většinou minulostí, a protože si cestovní ruch žádá své, snad v každém městě narazíte aspoň na jednu hospodu U Švejka. „McŠvejk“ ale není vždy zárukou toho, že si na podávaném jídle opravdu pochutnáte. Možná se proto vydáte hledat, kde jinde se dá v neznámém městě dobře naobědvat. Například na náměstí jihočeského Tábora vás může zlákat restaurace
Havana. Jenže co má kubánská a mexická kuchyně společného s husity? Restaurace opodál zase patří k hotelu
Nautilus..., a tak snad uspějete v restauracích s neutrálními názvy, jako je restaurace
Na Schůdkáchči
Na Louži. Anebo zkusíte pizzerii či čínské bistro?
Názvy restaurací, od vyložených putyk po ty luxusní, se dají utvořit různě a záleží jen a jen na majiteli, jak svůj podnik nazve. Ten může při výběru vhodného jména zohlednit např. to, aby bylo dobře zapamatovatelné, tedy aby bylo krátké a na první pohled z něj bylo patrné, co zákazník může zhruba očekávat. Přednost může dát názvu, který vychází z tradice (např. hospoda nazvaná
U Zlatého lva podle domu, ve kterém se nachází), kavárnu pak může pojmenovat jednoduše podle čísla popisného. Dále se může inspirovat místem, kde stojí (např.
Na Růžku,
U Lípy), nebo v názvu může využít osobní jméno majitele, např.
U Boučků. To, zda se k vám v takto nazvané hospodě budou také osobněji chovat, si už musíte vyzkoušet na vlastní kůži. Vedle jmenovaných typů se samozřejmě setkáte i s originálními a mnohdy vtipnými názvy, které vás uhodí do očí a buď dostanete chuť vejít dovnitř, anebo vás naopak odradí. V hospodě
U Slabé vůle se zřejmě zastaví jen otrlí jedinci, podobně jako v restauraci
Na Dněči
U Bubáka. Většinou také platí, že čím vyšší cenová skupina, tím častěji jsou názvy cizojazyčné, a to zejména francouzské nebo anglické.
Určitě by se dala najít ještě spousta dalších typů pojmenování všech těch hospod, hostinců, krčem, putyk, kaváren, vináren či barů, na které narazíte skoro na každém kroku a mezi kterými je těžké si vybrat. Název vám může někdy aspoň trochu napovědět.
Příspěvek jsme poprvé vysílali 4. října 2009, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.
"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
