MDŽ se znovu vrací do kalendáře

Po více než desetileté pauze se letos v Česku znovu připomíná Mezinárodní den žen. Koncem února podepsal prezident Václav Klaus zákon o státních svátcích, který MDŽ zařadil mezi významné dny. Senát sice původně tento zákon právě kvůli svátku žen vrátil sněmovně, poslanci však senátory přehlasovali. O to, co MDŽ symbolizuje z pohledu ženských organizací, se zajímala Milena Štráfeldová:

MDŽ se znovu vrací do kalendáře

Nejčastější námitkou proti opětovnému zařazení Mezinárodního dne žen do kalendáře je to, že jej komunisté za totality zdiskreditovali:

"Samozřejmě že komunisté zneužili Mezinárodní den žen pro svou ideologii. Já bych řekla, že z toho udělali takový sv. Valentýn křížený se Dnem matek. Nicméně je třeba si uvědomit, že Den matek úplně stejným způsobem kdysi zneužili němečtí národní socialisté ve 20. a 30. letech a dnes to už Dni matek také nikdo nevyčítá,"

tvrdí Michaela Tominová - Marksová z nevládní organizace Gender Studies, která se problematikou žen zabývá. Podle ní je však v současnosti MDŽ především připomínkou toho, že ženy u nás sice mají formálně stejná práva jako muži, ve skutečnosti však nemají stejné možnosti uplatnění:

Při příležitosti Mezinárodního dne žen uspořádal Český svaz žen slavnostní setkání svých členek a příznivkyň v Praze, foto: ČTK

"Ke konci 90. let se začalo zjišťovat, že ženy mají problémy s přijímáním do zaměstnání, nezaměstnanost žen je vždycky vyšší, nežli nezaměstnanost mužů. Ženy mají v průměru nižší platy než muži, pořád se předpokládá, že nejsou tak schopné v práci, předpokládá se, že mají doma nějakého živitele rodiny. Vynořila se konečně problematika násilí páchaného na ženách, zejména domácího násilí. Zjistilo, že to naše zákony vůbec neřeší, že vůbec nepomáhají oběti."

Ženské nevládní organizace se zasazují o to, aby se více žen objevilo i v politice. Spolu s organizacemi z Polska a ze Slovenska proto zahájily mezinárodní kampaň za zvolení většího počtu žen do Evropského parlamentu. Smysl tohoto projektu vysvětluje Alena Králíková z Gender Studies:

"Protože žen je v současné době velmi málo v politice, jsou málo slyšet, nepodílejí se dostatečně na politickém rozhodování. A pokud je naše země demokratická, tak by přece měla mít vůli ženy podporovat. Celkem padesát procent nebo víc jak padesát procent populace tvoří ženy, tak by i nějaký odpovídající počet měl být i v politice."

Častým argumentem proti vyšší účasti žen v politice a ve veřejném životě je podle Aleny Králíkové to, že o ni ženy samy nemají příliš velký zájem. Výzkumy, pravidelně prováděné od roku 1996, však ukazují, že větší podíl žen na politickém rozhodování by preferovali i samotní voliči. Ženy také tvoří silnou členskou základnu politických stran, mezi lidovci dokonce nadpoloviční. Jejich většímu uplatnění však brání vnitřní struktury politických stran, kde převažují muži, i stereotypy ve vnímání role ženy v rodině a ve společnosti.