Velký pátek zůstává pracovním dnem

Velký pátek nebude zatím státním svátkem. Poslanci nevyslyšeli argumenty svých kolegů z horní komory a vrátili jim jejich návrh k přepracování. Křesťané toto faktické zamítnutí návrhu nechápou. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Foto: Archiv Radia Praha International

S návrhem slavit Velký pátek souhlasila sociálnědemokratická vláda. Většina poslanců, kromě lidovců, ale měla jiný názor. Část z nich se domnívá, že není nutné rozšiřovat počet už prý tolika církevních svátků. To si myslí například i komunistka Jitka Gruntová.

"S ohledem na to, že převážná většina občanů se nehlásí k žádné církvi se domnívám, že případný další volný den by nemusel být právě církevní svátek. Vhodných dnů bychom jistě nalezli víc. Například 2. listopad, Památka zesnulých."

Mluvčí České biskupské konference Martin Horálek oponuje.

"Otázkou je, zda památka zesnulých 2. listopadu je pro mnoho lidí výraznějším dnem v roce, než jsou právě Velikonoce a než je právě Velký pátek. Výzkumy totiž prokazují pravý opak. Ukazují, že i v našem - v uvozovkách - ateistickém státě si lidé skutečně nejvíce připomínají dny spojené s Kristovým narozením a s Kristovým úmrtím, tedy Vánoce a Velikonoce."

Jiní poslanci se zase obávali, že svátky mají negativní dopad na ekonomiku země. Například Martin Doktor z ODS upozornil, že každý den pracovního volna znamená propad až devět miliard korun. K tomu Martin Horálek dodává.

"Argumentovat tím, že by naše ekonomika zchudla právě o ten jeden státní svátek, to je skutečně směšné."

Zaznívají ale také názory, které už se přímo dotýkají křesťanské víry. Proč oslavovat Kristovo umučení? Vždyť to není citlivé. Nestačí přece radovat se ze vzkříšení? Politolog a publicista Bohumil Doležal vysvětluje křesťanský postoj.

"V našem pojetí života a světa je důležité to, když někdo něco pro jiné obětuje. Narození je jen začátek, možnost, kdežto oběť je určité dovršení života. Z toho hlediska je podle mého názoru logické, že jako křesťané slavíme Velký pátek jako nejdůležitější svátek."

Martin Horálek připomíná, že ať se to někomu líbí nebo ne, žijeme na křesťanském kontinentu. Stejně tak Bohumil Doležal je přesvědčen, že Velký pátek není jen svátkem křesťanů, ale měl by být v podstatě i svátkem Evropy.

"Je to svátek, který souvisí s celou tradicí, na které stojí evropská civilizace, kultura a také demokracie."

Česká republika má v současné době 13 státních svátků nebo volných dnů, stejně jako třeba Dánsko, Itálie nebo Slovensko. Více volna než Češi si užívají obyvatelé Španělska nebo Norska, kteří mají 18 respektive 19 svátečních dnů.