Měsíční kurz češtiny v Dobrušce navštěvuje šedesát krajanů

Už po třinácté se v Dobrušce pod Orlickými horami, koná měsíční kurz češtiny, který je určen pro české krajany z celého světa. Akci pořádá Karlova univerzita a finančně zajišťuje ministersvto zahraničí. Jaromír Marek se telefonicky spojil s kolegyní Milenou Štráfeldovou.

Měsíční kurz češtiny v Dobrušce navštěvuje šedesát krajanů

"Letos se kursů účastní šedesát krajanů. Oproti minulým letům je to nárůst o celých 20 míst.Ovšem zemí, odkud krajané jsou, je více než 30. Já jsem jich napočítala dokonce 37. A kromě evropských zemí, snad všech, kde naši krajané žijí, to znamená od východní Evropy - Běloruska, Ruska, až po Irsko za Západě, tu jsou např. krajané ze Sýrie, Argentiny, Izraele, Jihoafrické republiky a samozřejmě řada je jich ze Spojených států a Kanady."

Říkáte, že je to především jazykový kurs, ale jsou to dospělí lidé. Jak výuka probíhá? Je to klasická výuka jako ve škole, jaký je ten program?

"Částečně odpovídá tomu, jak se učí čeština ve škole. Přijíždějí sem však krajané s naprosto odlišnou znalostí češtiny. Jsou tady úplní začátečníci a jsou tady i lidé, kteří česky rozumí a mluví velice dobře nebo dokonce v zemích, kde žijí, působí jako překladatelé, tlumočníci nebo redaktoři v rozhlase nebo jiných médiích. Tak samozřejmě tomu je přizpůsobena i ta výuka. Kromě těch základních metod, to znamená, že tady se také píší diktáty a čtou se cvičení, tak se tady hodně zpívá, tancuje, nacvičují se pohádky, různé dramatizace, účastníci kursu tady píší a vydávají vlastní noviny."

Když jste se setkala s těmi lidmi, jak na vás působili?

"Já bych řekla, že v první řadě to jsou velcí entuziasté. Ti sem opravdu přijeli nejenom se učit češtinu, ale hlavně poznávat zdejší památky, kulturu a lidi. Takže oni tomu opravdu věnují, kromě spánku, řekněme tak 18 hodin denně. Ti, kteří tady celá léta vyučují, říkají, že pokaždé, když ten kurs skončí, tak účastníci litují, že se už nemohou vrátit, protože tady platí přísná zásada jednou a dost."