Mezi vinicemi. Vinařské stezky nemá jen jižní Morava, zajímavé lokality najdeme i v Čechách
Putování krajinou posetou vinicemi pěšky či na kole, zastavení ve vinařství, degustace vína. To vše nabízí vinařské stezky. Vznikly především na jižní Moravě, svoje vyhlášené vinařské lokality ale mají také Čechy. Jsou známé bohatou historií spojenou s vínem i svojí rozmanitostí.
Česká vinařská oblast oproti té moravské netvoří velké spojité území, vinice jsou roztroušeny po územích zejména kolem řek. Viniční tratě, které se zde rozprostírají na více 660 hektarech, mají ale potenciál ohromit návštěvníky nezaměnitelnými chuťovými projevy místních vín. V této oblasti lze navštívit 75 vinařských obcí, přes 150 viničních tratí a více než 160 pěstitelů.
V Čechách leží dvě z šesti vinařských podoblastí Česka – mělnická a litoměřická. Mělnická se z větší části nachází ve středních Čechách a jejími hlavními centry jsou Mělník a Kutná Hora. Na Mělnicku má pěstování vinné révy tradici trvající již několik staletí.
Její počátek sahá až do doby sv. Ludmily v 9. století, významný vzestup pak nastal za vlády Karla IV. Ten nechal na Mělník přivézt burgundskou révu z Francie. A spolu s ní přijely i francouzské vinařské rodiny, od kterých se pak místní obyvatelé učili pěstovat révu po burgundském způsobu. Zejména v 15. a 16. století proslula mělnická červená vína lahodností a hojně se vozila na pražský trh.
Až postupem času, především v období obnovy vinic po kalamitě révokazu, se započalo s pěstováním bílých odrůd. Dnes jsou odrůdy typické pro tento region Ryzlink vlašský, Veltlinské zelené či Sauvignon.
V Mělníku se můžete podívat i do Regionálního muzea s vinařskou expozicí a degustačním místem, na mělnickém zámku pak třeba navštívit historické vinné sklepy, nebo zajít do některého z vinařství.
Ukázková vinice
Na severozápadě Česka pak najdeme nejmenší z vinařských podoblastí – Litoměřickou. Ta se řadí mezi nejsevernější podoblasti v Evropě a je velmi vhodná pro pěstování bílých odrůd, které zde vynikají svou svěžestí, kyselinkami a zejména nezaměnitelným projevem a plností.
Historie vinařství je zde spjata s klášterními řády. Ve středověku byly dokonce Litoměřice po Praze druhým největším vinařským městem v Čechách. Řád cisterciáků tady v oblasti zvané Brána do Čech (Porta Bohemika) v polovině 13. století nechal vyhloubit rozměrné vinné sklepy. Avšak révokaz, světové války a zánik mnoha viničních tratí předznamenal pád této podoblasti. Po roce 1989 ale nastalo obrození místních vinohradů, a ačkoliv je Litoměřická nejmenší vinařskou podoblastí v České republice, může nabídnout výjimečnost a nezaměnitelné viniční plochy.
Na stezce lze navštívit nejen proslulé místní vinaře a ochutnat jejich vína, ale třeba i ukázkovou vinici, kde si lze vyzkoušet, co obnáší práce na vinici, tedy vinohradnické práce, sběr vína i jeho zpracování. Dokonce si tam zájemce může vyrobit vlastní víno. To ale musí na vinici pracovat po celou dobu tzv. vinařského roku.
Znalci ale upozorňují, že pokud někdo chce poznat opravdovou krásu vinařské oblasti Čechy, pak musí zapomenout na oblast Morava a její typické rysy - sklepní uličky, rozlehlé viniční tratě či tradiční vinařské závody. Jisté ale podle nich je, že se na vinných stezkách Čech dozvíte řadu zajímavosti o historii i současnosti pěstování vinné révy a ochutnáte nezapomenutelná vína.
