Mezinárodní šetření PISA: Čeští žáci byli v testování nad průměrem, v matematice se zhoršili

Čeští žáci se v matematické gramotnosti v porovnání s rokem 2018 zhoršili, v mezinárodním srovnání jsou ale nad průměrem. Vyplývá to z výsledků mezinárodního šetření PISA - největšího světového vzdělávacího výzkumu, který připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Loni se  do něj zapojilo 81 zemí, v Česku se účastnilo 430 škol.

Srovnání PISA se koná každé tři roky. Kvůli pandemii covid-19 se testování v roce 2021 posunulo o rok. Výsledky průzkumu - Národní zprávu PISA 2022 - která obsahuje přehled nejdůležitějších zjištění o úrovni matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků v Česku v kontextu všech zapojených zemí a regionů, představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Tomáš Zatloukal|Foto: Kateřina Cibulka, Český rozhlas

V přírodovědné gramotnosti dosáhli čeští žáci v mezinárodním srovnání nadprůměrného výsledku, stejně tak v případě čtenářské gramotnosti. V porovnání s rokem 2003, kdy byla matematická gramotnost hlavní doménou, dosáhlo podle něj Česko nejslabšího výsledku. Pokles ve výsledcích českých žáků od roku 2003 kopíruje úbytek žáků dosahujících alespoň základní dovedností úrovně. V roce 2003 to bylo 83 procent žáků, o devět let později 79 procent a v roce 2022 poklesl poměr na 74 procent žáků.

Změny jsou podle Zatloukala způsobené úbytkem žáků, kteří dosahují nejvyšších úrovní. Jejich podíl klesl z 39 procent v roce 2003 na 28 procent v roce 2022.

Výsledky testování byly podle Zatloukala ovlivněny pandemií covidu-19 a následné uzávěry škol. V porovnání s rokem 2018, kdy se konal poslední cyklus testování před pandemií, se ve výsledcích zhoršily všechny testované země s výjimkou Japonska, Korejské republiky a Turecka.

Děti ze znevýhodněného prostředí

Výsledky podle něj také ukazují velké rozdíly mezi žáky z různých socioekonomických prostředí. V Česku se podle Zatloukala daří dosahovat výborných výsledků u žáků, kteří pocházejí z podporujícího prostředí. U žáků, které mají srovnatelné charakteristiky, ale pocházejí z méně podporujících rodin, se těchto výsledků dlouhodobě nedaří dosahovat.

Ilustrační foto: Václav Pecháček, Český rozhlas

„Dopad rodinného zázemí, kvality rodinného zázemí na vzdělávání žáků je skutečně silný a je to vlastně to nejslabší místo našeho vzdělávacího systému,“ řekl Zatloukal.

Mezi výsledky žáků z nejvíce znevýhodněných rodin a nejvíce zvýhodněných žáků byl vloni rozdíl 116 bodů. „Jen pro představu, co to znamená 116 bodů. Jsou to tři školní roky. To je rozdíl ve vzdělávacích výsledcích žáků, v jejich úrovni dovedností,“ vysvětlil.

Podle Zatloukala je v Česku problém i s nedostatečnou podporou ze strany učitelů. Z průzkumu také vyplynulo, že 63 procent českých žáků souhlasí s tím, že si jich učitelé váží. Jde o nejmenší počet ze všech zemí OECD.

Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je srovnání důležitým podnětem pro politickou debatu o tom, jakými nástroji lze systémově změnit základní nedostatek českého vzdělávacího systému. 

„Výsledky šetření PISA znovu potvrzují, jak moc závisí úspěch českých žáků na jejich rodinném zázemí. Musíme se více zaměřit na žáky, kteří takovou podporu nemají. Pro mě je to další podnět k přemýšlení o změnách ve financování regionálního školství," upozornil také ministr Bek.