Nejlepší v Evropě. Čeští žáci v počítačové a informační gramotnosti bodovali, za 10 let se ale mírně zhoršili
Jako nejlepší v Evropské unii skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií v mezinárodním testování počítačové a informační gramotnosti. Do průzkumu se zapojilo celkem 34 zemí, z toho 23 z nich je členským státem EU. Celosvětově předběhli české školáky jen žáci z Jižní Koreje. Přesto se průměrné výsledky českých žáků v posledních deseti letech zhoršily.
Unikátního šetření se Česko loni zúčastnilo po deseti letech. Při testování se sledovalo používání technologií i shromažďování, posuzování, vytváření a sdílení informací a bezpečný pohyb v kyberprostoru.
Průměrný výsledek České republiky v počítačové a informační gramotnosti činil 525 bodů. Jednalo se o nejvyšší průměrný výsledek v rámci zemí Evropské unie. Celkově unijní průměr činil 497 bodů. Průměr všech testovaných zemí, mezi nimiž vedle členských států sedmadvacítky byly i Tchaj-wan, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Kazachstán či Omán, dosáhl 476 bodů. Testování mapovalo také dosaženou úroveň osmáků v oblasti informatického myšlení. V této kategorii, které se účastnilo 23 zemí, byli čeští žáci a žačky třetí.
„Naši žáci dosáhli v informační a počítačové gramotnosti a v informatickém myšlení jedny z nejlepších výsledků ve srovnání s ostatními zeměmi, které byly do mezinárodního šetření zapojeny. Možná se to na jednu stranu ukazuje jako překvapivé, ale na druhou stranu - pokud všechny skupiny žáků z hlediska jejich socioekonomického zázemí mají podmínky pro vzdělávání - tak se ukazuje, jak pozitivní efekt to může systémově mít,“ konstatoval ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal.
Podle něj se v průběhu posledních deseti let výrazně zvýšil počet žáků, kteří mají přístup k digitálním technologiím. „A to napříč socioekonomickými podmínkami. Kdo nemá přístup doma, má ho téměř vždy ve škole,“ vysvětlil inspektor.
Mírné zhoršení
Zatloukal ale také zároveň upozornil, že i přes výborné výsledky žáků v testování, se za posledních 10 let český zisk mírně snížil. Výrazně přibylo těch, kteří nemají ani základní úroveň informační gramotnosti.
„Neumí vůbec rozpoznávat a orientovat se, analyzovat a posuzovat informace. Neznají vůbec zásady nějakého bezpečného působení v kyberprostoru. Tento podíl byl v roce 2013 patnáct procent a v roce 2023 téměř 30 procent,“ přiblížil Zatloukal.
Zhoršení se podle něj netýká jen Česka, zde se ale podíl zdvojnásobil. Šéf školní inspekce za tím vidí například to, že se technologie vyvíjejí velmi rychle a je větší množství informací, se kterými musí žáci pracovat.
Podle zjištění České školní inspekce v Česku denně ve škole s digitálními technologiemi pracuje jen 16 procent českých školáků, v Evropské unii je to v průměru třetina.
Naopak čeští žáci jsou jedni z těch, kteří tráví nejvíce času s technologiemi mimo školu. Pro zábavu je každý den víc než dvě hodiny používá 61 procent dětí a mladých v Česku, v sedmadvacítce je to 55 procent. O tom, jak používat internet, tedy pracovat s informacemi, nastavovat zabezpečení a podobně, se učí více žáků mimo školu než ve škole.
Česká republika je v zavádění výuky nového pojetí informatiky, jejíž součástí je také informatické myšlení, na začátku. Moderní výuka informatiky vychází z upraveného vzdělávacího plánu, který se naplno rozeběhl v minulém školním roce na 1. stupni a od tohoto školního roku na 2. stupni základních škol.
