Mikronésané se obávají modernizace a rozšíření elektrárny Prunéřov

Elektrárna Prunéřov, foto: ČTK

Mikronésie chce posuzovat, jaký dopad bude mít modernizace severočeské uhelné elektrárny Prunéřov na globální klima. O to, zda má tento požadavek racionální jádro, se zajímala Milena Štráfeldová:

Ačkoliv Mikronésii dělí od České republiky deset časových pásem, tedy zhruba deset tisíc kilometrů, zajímá se tento tichomořský ostrovní stát o to, jaké důsledky bude mít modernizace hnědouhelné elektrárny Prunéřov. Tento zájem se zdá na první pohled absurdní. Mikronésie je však už dnes vážně ohrožena globálním oteplováním, které způsobují i škodlivé emise vypouštěné do ovzduší. Stačí,

Elektrárna Prunéřov,  foto: ČTK
aby se hladina oceánu mírně zvedla, a mikronéské ostrovy mohou zmizet z mapy světa. Zpravodaj Českého rozhlasu David Koubek zaznamenal obavy zástupce Mikronésie na konferenci o klimatu v Kodani:

"Nechceme ztratit zemi našich předků. Zvlášť ne kvůli tomu, co jsme nezpůsobili,"řekl v Kodani ministr životního prostředí Království Tonga Ma-afu.

Mluvčí českého ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková upřesnila, čeho konkrétně se Mikronésané obává:

"Zmiňují, že modernizace a rozšíření Prunéřova by způsobila 0,21 promile globálních emisí CO2 na dalších 25 let. Především právě s emisemi CO2 je spojena změna klimatu a s ní i zvyšování hladin moří."

Český ministr životního prostředí Jan Dusík však na kodaňské konferenci prohlásil:

"Uznáváme dopad na klima, uznáváme, že klima má pak dopad na tyto země. Domníváme se ale, že jsme schopni to zohlednit i bez účasti těchto zemí."

Obavy Mikronésie z prunéřovských emisí se pro Český rozhlas snažil rozptýlit i mluvčí elektrárenské společnosti ČEZ Ladislav Kříž:

"My si nejsme docela jisti, zda do Mikronésie dorazily úplně správné informace, protože chystaná komplexní obnova prokazatelně sníží veškeré emise, tedy i emise CO2, a to o několik desítek procent."

Elektrárny Prunéřov 1 a Prunéřov 2 na Chomutovsku jsou největším uhelným elektrárenským komplexem v České republice. Jejich instalovaný výkon je téměř 1500 MW. V polovině 90. let byly obě odsířeny, podle ekologů z hnutí Greenpeace jsou však 18. největším zdrojem emisí oxidu uhličitého v Evropě. Vlastník obou elektráren, společnost ČEZ, chce Prunéřov modernizovat. Tomu předcházela studie EIA o dopadu na životní prostředí. K této mezinárodní studii se vyjadřují i další evropské země, podle ministra Dusíka však požadavek Mikronésie přišel pozdě:

Elektrárna Prunéřov,  foto: ČTK
"Teď vlastně skončilo veřejné projednání, skončila lhůta pro vyjadřování veřejnosti, takže my teď neumíme celý proces vrátit na začátek. Navíc si myslíme, že informace o konkrétních dopadech na klima Mikronésie by nevnesly nové informace do toho našeho procesu posuzování."

Podle ministerstva představuje plánovaný výkon Prunéřova pouhé 2 setiny světových emisí.