Míl: Je to absolutně nesmyslný krok

Foto: Evropská komise

Čeští průmyslníci i mnozí politici odmítají plán Evropské komise, aby se od roku 2013 tzv. emisní povolenky prodávaly v aukcích. Podle kritiků plánu tím utrpí konkurenceschopnost podniků a náklady ponesou samozřejmě také občané. Blíže k tomu v ekonomické rubrice Zdeňka Vališe.

Foto: Evropská komise
Povolenky na emise tzv. skleníkových plynů nyní dostávají z Bruselu jednotlivé země, které je pak zdarma rozdělují mezi firmy. Co povolenka, to tuna kysličníku uhličitého, kterou může firma vypustit do ovzduší. Když firma část povolenek ušetří, může je v rámci Evropské unie prodat těm, kterým naopak povolenka schází. Tento systém by ale měl skončit v roce 2012. Povolenky už nebude Brusel přidělovat zdarma. Podniky by si je měly začít postupně nakupovat v aukcích. V roce 2020 by se už v aukcích měly nakupovat všechny povolenky. Pro energetický sektor by měl stoprocentní nákup povolenek platit už od začátku, tedy od roku 2013. Energetici se samozřejmě bouří a varují před prudkým zdražením elektřiny. Souhlasí s nimi i většina politiků. Nejostřejší kritika zaznívá třeba z Polska, ale plán se nelíbí ani v jiných zemích včetně Česka. Svaz průmyslu a dopravy upozorňuje, že nový systém povede navíc k růstu inflace a k poklesu životní úrovně.

„Nechali jsme si udělat analýzy. Víme také, že existují velice kvalitní analýzy v Německu, v Polsku, ve skandinávských zemích. A ty dokazují drtivý dopad na evropskou ekonomiku, který si tato ekonomika nemůže dovolit.“

Říká prezident svazu Jaroslav Míl.

„Nechceme realizovat systém, který v podstatě nepovede ke zlepšení životního prostředí, ale – troufnu si tvrdit – k jeho zhoršení, a který povede k tomu, že v Evropě přijdou desítky tisíc nebo statisíce lidí o pracovní místa. To není strašení. To je realita. Poukazovali jsme například na absolutně nesmyslný postup v oblasti biopaliv, který může rozhýbat celou oblast zemědělství a dodávek potravin v chudých zemích. A v letošním roce se dostatečně prokázalo, že jsme měli pravdu. Podle mého názoru i v tomto případě říkáme jenom nahlas to, co někteří politici nechtějí slyšet, protože jsou v zajetí nějakých ideologií, ať to stojí, co to stojí.“

Plán Bruselu podporují zejména zelení. Tvrdí, že už jen dosavadním prodejem zadarmo získaných a ušetřených povolenek vydělaly energetické společnosti řádově desítky miliard eur. Nic je přitom nenutilo snížit emise. Jaroslav Míl s tím tvrzením polemizuje.

„Troufnu si tvrdit, že byly nuceny. Stačí se podívat konkrétně na výsledky České republiky. Druhá věc. Pochopitelně tím, že investovaly, tak vydělaly. A zase se vraťme na začátek. Evropa se rozhodla, že tak radikálně sníží emise, že raději ztratí konkurenceschopnost. Za desítky miliard euro nákladů snížíme celosvětově emise o 1,4 procenta. Absolutně nesmyslný krok! Dal bych možná úplně nejjednodušší příklad. Zatímco Evropa bude držet své emise na stejné úrovni, když nebude dělat nic, tak v zemích typu Indie, Čína, Mexiko, Brazílie dojde k navýšení oproti roku 1990 o více než 230 procent. To je prostě nesmysl a podle mého názoru je potřeba soustředit peníze tam, kde bude mít jejich alokace největší efekt. A ne za co největší peníze dosáhnout minimálního efektu.“

Jaroslav Míl, foto: autor
Šéf Svazu průmyslu a obchodu souhlasí s tím, že energetici produkují emise. Zároveň ale připomíná, že existují i další producenti, například zemědělství. V něm se vytváří řádově skoro stejné množství emisí jako v celé energetice, konkrétně 80 procent.

„Bavme se třeba o tom, a teď se nechci dotknout nikoho v Indii, jestli snížení počtu krav v Indii by nevedlo ke snížení emisí s nulovými náklady.“

Co tedy průmyslníci hodlají dělat?

„Jednoznačně lobujeme za to, aby se tento nesmyslný návrh neschválil, protože jsou to další peníze, které se dostanou do rukou finančních institucí. Stačí se podívat na hypoteční krizi ve Spojených státech a fatální dopad, jaké bude mít na Evropu, jakkoliv všichni její představitelé tvrdili, že tomu tak nebude. Mám velké obavy, že tyto desítky miliard v naprosto netransparentním byznysu cílenými regulacemi zmizí z Evropy úplně někam jinam. Všechny země s výjimkou Francie to pocítí snížením hrubého domácího produktu v řádu od půl do dvou procent. To si prostě nikdo nemůže dovolit. Týká se to i Německa. Paní Merklová změnila svůj postoj, když jasně řekla, že nenechá padnout německé hospodářství kvůli nemocným návrhům – když to takhle přeložím – na klimatické změny.“

Říká Jaroslav Míl. Podle něj by zavedení nového systému mělo dvojí efekt. Jednak by se hodně zvýšila nezaměstnanost. Jednak by se energeticky náročná výroba přesunula z Evropy, zvednou se tím náklady na transport, což dále zatíží životní prostředí. Návrhy Bruselu se kromě Strany zelených nelíbí vládní koalici a nesouhlasí s nimi ani opozice. Třeba komunistický europoslanec Miroslav Ransdorf považuje navrhovaný systém za holý nesmysl. Je ale docela pravděpodobné, že právě Česko bude muset tento problém řešit a dojednávat kompromisy v rámci Evropské unie, protože se už za necelé tři měsíce ujme předsednického křesla v unii.