Ministr Kužvart dohodu z Bonnu uvítal, ekologové varovali, že není řešením

Další krok ke snižování emisí plynů způsobujících skleníkový efekt udělali v pondělí zástupci 178 států. Na konferenci o globálním oteplování se totiž dohodli na podmínkách, za nichž budou emise snižovat. Z významných zemí dohodu nepodepsaly pouze USA, které už dříve odmítly omezit vypouštění zplodin do ovzduší, jehož jsou největším znečišťovatelem. Připravila Eva Petržílková.

Dohoda bonnské konference se setkala s rozdílnými reakcemi. Odborníci upozornili, že má své nedostatky, které účinnost čtyři roky starého Kjótského protokolu o omezení emisí snižují. Evropská komise a rada Evropy naopak výsledek jednání nadšeně přivítaly. Spokojen byl i český ministr životního prostředí Miloš Kužvart...

"Tento text umožňuje ratifikační proces zahájit v zemích, které si přejí ratifikovat Kjótský protokol okamžitě. To je nejdůležitější závěr. A za jakou cenu ten kompromisní text, skutečně kompromisní, byl přijat, je možné charakterizovat velmi stručně. Problémy, které se týkají některých technických a právních otázek budou předmětem jednání až zhruba za tři měsíce."

Ministr Kužvart také ocenil, že na ministerské části konference mohl v úvodním projevu vystoupit za země východní a střední Evropy a potvrdit jejich zájem Kjótský protokol podepsat. Dohodu z Bonnu uvítali i ekologové, současně však varovali, že zdaleka není řešením. Stanovisko Hnutí Duha nám telefonicky sdělila jeho mluvčí Karolina Šulová:

"Bonnská dohoda je lná různých ostupků, vyjímek, ústupků, ale představuje v tuto chvíli patrně nejlepší kompromis, jakého šlo v tuto chvíli skutečně dosáhnout. A je to i dobrý základ pro další jednání. Ovšem není to řešení, je to pouze předehra k zastavení globálních změn klimatu, je to pouze první krok. Evropští i japonští politici byli pod mimořádným tlakem veřejného mínění a signatářoři Kjótského protokolu získají nad Američany ekonomickou výhodu, protože snižování znečištění podpoří také energetickou efektivnost a moderní technologie. Takže proto je ratifikace Kjótského protokolu velmi důležitá. A co se týče České republiky, tak ministerstvo životního prostředí by v tuto chvíli mělo dát pokoj s razantní rétorikou o vaření planety a raději říct, kdy Kjótský protokol předloží sněmovně k ratifikaci. Protože zatím jsme se termín v podstatě nedozvěděli."

A jak je na tom podle vás ČR se snižováním emisí plynů?

"Česká republika s tím pravděpodobně nebude mít problém, protože tady došlo k razantnímu propadu průmyslové produkce a ta produkce skleníkových plynů v podstatě klesala v uplynulých letech."

Také další mezinárodní mezinárodní ekologické organizace byly v hodnocení "bonnské dohody" opatrnější. Například zástupci Greenpeace prohlásili, že má řadu problematických částí. Mimo jiné neobsahuje pravidla pro kontrolu dodržování limitů emisí a sankce za jejich překročení. Všechny ekologické organizace se však shodli v tom, že Kjótský protokol musí být co nejrychleji ratifikován.