Ministr zahraničí Jan Kavan reagoval na závěr své návštěvy Francie na požadavek Německa a dalších zemí Evropské unie na sedmiletý odklad volného pohybu osob z nových členských států. Česko bude nadále argumentovat, že na základě statistik a analýz není důvod pro obavy z mohutného přílivu českých pracovníků. Odmítl změkčení tohoto požadavku unie výměnou za české ústupky v oblasti prodeje půdy a nemovitostí cizincům. Návštěvu Jana Kavana sledovala ve Francii kolegyně z francouzské redakce Magda Segertová, kterou Zdeňka Kuchyňová požádala o její krátké zhodnocení.
Jan Kavan
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan přicestoval do Paříže už ve čtvrtek. Ještě v dopoledních hodinách se sešel se svým francouzským protějškem, šéfem diplomacie Hubertem Védrinem a s ministrem pro evropské záležitosti Pierrem Moscovicim. Jádrem jejich rozhovoru byly aktuální otázky rozšiřovacího procesu Evropské unie a stav jednání České republiky o přistoupení k unii. Podle francouzského ministra zahraničí Hubert Védrina se Česká republika velice dobře připravuje na vstup do Evropské unie a bude jistě mezi prvními zeměmi, které do unie začátkem roku 2003 vstoupí. Francie také vyzvala Českou republiku, což Jana Kavana velice potěšilo, k tomu, aby se již jako kandidátská země zúčastnila debaty o budoucnosti Evropské unie. Ministr zahraničí Kavan a Hubert Védrin se také dotkli francouzsko-českých bilaterálních vztahů, které jsou podle obou představitelů v současné době velmi bohaté, dynamické a perspektivní. Byla zmíněna příprava české kulturní sezóny ve Francii v roce 2002, to že Francie je v současné době 4. obchodním partnerem České republiky a sedmým zahraničním investorem. Byl také oceněn zájem dvou významných francouzských bank o privatizaci Komerční banky.
Jak se Francie staví k požadavku některých zemí unie omezit na několik let volný pohyb osob z kandidátských zemí po jejich vstupu do unie?
Hubert Vedrin
K tomuto problému se na dotaz českých novinářů vyjádřil jak francouzský ministr zahraničí Hubert Védrin, tak ministr Moscovici, a oba mají stejný názor. Oba řekli, že chápou volný pohyb osob jako jednu ze základních svobod uvnitř jednotné Evropy, i v rámci jednotného trhu, ale na druhou stranu chápou i obavy sousedů České republiky, hlavně tedy Německa a Rakouska z přílivu české pracovní síly, protože Francie má podobnou zkušenost po vstupu Španělska a Portugalska do Evropské unie, kdy tedy Francie zavedla podobná opatření, přechodná k omezení přílivu pracovních sil z těchto zemí. Ale velice brzy se ukázalo, že ta opatření byla v podstatě zbytečná, že není důvod k žádné panice a proto Francie po této v podstatě pozitivní zkušenosti je přesvědčena, že i tento problém týkající se České republiky bude vyřešen ke spokojenosti jak českých politiků tak Evropské unie.
