Miroslav Zikmund se vrací v novém cestopisu na Srí Lanku, Viktor Fischl vydal moderní český překlad starozákonní poezie

S obtýdenní pravidelností seznamujeme v Knihovničce Radia Praha s novými knihami. Dnes to budou tituly dva, oba byly uvedeny na trh v rámci doprovodného programu veletrhu Svět knihy.

S obtýdenní pravidelností seznamujeme v Knihovničce Radia Praha s novými knihami. Dnes to budou tituly dva, oba byly uvedeny na trh v rámci doprovodného programu veletrhu Svět knihy.

Do naší pomyslné knihovničky dnes založíme dvě knihy s velkým žánrovým rozptylem: cestopis a starověkou poezii. O cestopisné knize Sloni žijí do sta let hovořili na veletrhu Svět knihy její autoři Miroslav Náplava, Petr Horký a Ing. Miroslav Zikmund. Jak se podařilo získat Ing. Zikmunda k tomu, aby se vrátil na Srí Lanku, kterou poprvé navštívil s Jiřím Hanzelkou před čtyřiceti lety?

"Říkali, pane Zikmunde, vy jiste vlatně dneska v tomto státě jediný, který může srovnávat vývoj světa po více než půl století. Uznal jsem, že mají pravdu, ale co s tím? Začali mě lákat: Co kdybyste se vypravil na některé z těch míst, kde jste byli s Jiřím Hanzelkou, například Kilimandžáro. - Tak mládenci, povídám, v žádném případě, protože když nám bylo Jirkovi i mě tolik, kolik je vám dnes, tak jsme měli toho Kilimandžára plné zuby. Takže Kilimandžáro v žádném případě! - A oni říkali: Tak co takhle Cejlon? - A to už jsem se chytil jak ta moucha na mucholapku..."

...vzpomíná třiaosmdesátiletý cestovatel. Na setkání se čtenáři, ze kterého vám nabízím ukázky, potvrdil, že Cejlon, dnes Srí Lanka, je asi nejkrásnější místo, které vůbec kdy navštívil. Poprvé tu byl v roce 1961, pak v roce 1969. Později vyšly zážitky obou slavných cestovatelů pod názvem Cejlon, ráj bez andělů. Jaké bylo třetí setkání v roce 2000?

"Víte, po zkušenostech nejenom ze Srí lanky, ale i z Turecka, z Maroka i odjinud, jsem z toho měl obavy. My jsme se asi s Jirkou Hanzelkou narodili včas, ta doba padesáti let, které uplynuly od naší první cesty, poznamenala celý svět neuvěřitelným způsobem. Petr a Mirek vlastně chtěli ode mně to srovnání, co se se světem za tu dobu událo, a to je myslím klíč k té knížce. Je v ní v závěru celá obsáhlá kapitola, ve které mi Petr kladl otázky, zdaleka ne jenom cestovatelské ale i zamyšlení nad smyslem života... a nemá význam o tom hovořit, to si všecko musíte přečíst."

Dva spoluautoři knihy, Petr Horký a Miroslav Náplava, založili v roce 1996 Sdružení pro cestopisnou dokumentaci Camera Incognita. Jeho hlavním cílem je tvorba archivu, který uchovává informace a dokumenty o takových místech světa, kde dochází k dramatickým změnám a možná je už nikdy neuvidíme v jejich původní podobě. Součástí projektu je právě i film a kniha o návštěvě Srí Lanky.


A teď k té druhé knize: Významný český spisovatel žijící v Izraeli, Viktor Fischl, oslavil devadesáté narozeniny a při této příležitosti vydalo nakladatelství Garamond jeho překlad některých starozánonních textů, pod názvem Písně Starého Zákona: Nakladatel Petr Himmel potvrzuje, že by tyto Písně měly být na začátku jednotné řady nově vydávaných Fischlových děl.

"Jednalo by se o vybrané knihy, které u různých nakladatelů a v různé kvalitě po devadesátém roce už vyšly, ale my bychom ty knihy panu Fischlovi chtěli vydávat v jednotné kvalitě, aby měly jednotnou tvář. Nepůjde ale o souborné dílo. Kromě knih, které už vyšly by tam mělo být i něco nového."

Viktor Fischl se bohužel nemohl osobně zúčastnit oslav vydání Písní Starého Zákona, vzkázal však po literárním vědci Petru Pokorném dvě poznámky ke knize.

"Za prvé že cítí potřebu nového překladu těchto poetických textů, protože v kralické verzi po staletích přestávají být některá místa zcela srozumitelná, takže i když je Fischl velký milovník kralické češtiny, tak si uvědoimuje její meze. Za druhé máme problém s překladem, protože žádný ze skutečných českých básníků nezná hebrejsky. A v tomto smyslu se Fischl cítil být povolán svým původem, aby se do takového díla pustil."

Co přesně tento svazek obsahuje?

"Obsahuje Knihu Jobovu, Knihu žalmů, Knihu přísloví, Knihu kazatel, Píseň Šalamounovu a Pláč Jeremiášův. Jsou to všechny knihy židovské Bible, které mají poetický charakter, jsou psány ve stylu hebrejské poezie."

Objevuje se už ve dřívější Fischlově tvorbě náběh k tomuto překladu?

"Motivy biblické poezie se objevují už ve 30. letech, vydal sbírku Hebrejské melodie, objevuje se to i v jeho pozdních básních po roce 1990, a zejména to ovlivnilo nepřímo i jeho tvorbu v oblasti beletrie. Ta beletrie obsahuje podobný životní postoj: Ve vědomí, že člověk má protějšek, kterým nejde manipulovat, spočívá omezení, ale zároveň i naděje."