Misi EU na Blízkém východě vede český ministr zahraničí Schwarzenberg

Foto: ČTK

České předsednictví v Evropské unii má hned v prvních dnech skutečně ostrý start. Na Blízký východ v neděli odcestovala delegace vysokých evropských diplomatů, kterou vede český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Hledá zde cesty, jak zastavit boje v Gaze a dojednat příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamas. Tuto diplomatickou iniciativu však hned v začátcích poznamenal "přešlap" mluvčího českého předsednictví. Více už Milena Štráfeldová

Zprava: Benita Ferrero Waldner, Karel Schwarzenberg, Tzipi Livni, Carl Bildt a Bernard Kouchner, foto: ČTK
Boje v Gaze, které si vyžádaly už víc než pět set obětí, stále více zaměstnávají světovou diplomacii. Vedle Spojených států se v blízkovýchodním konfliktu tradičně angažuje i Evropská unie. České republice tedy hned na počátku jejího předsednictví připadla opravdu obtížná role - ujmout se vyjednávání mezi válčícími stranami. Šéf diplomatické mise EU Karel Schwarzenberg přitom jasně formuloval, koho považuje za viníka nového kola konfliktu:

"Hamas prostě tím nepřetržitým ostřelováním tuto katastrofu vyvolal. Můžeme diskutovat o izraelské reakci, ale kdo s tím začal, to je bohužel jasné."

Členy Schwarzenbergova doprovodu jsou mimo jiné vysoký představitel Evropské unie Javier Solana, eurokomisařka Benita Ferrero-Waldnerová a šéfové diplomacie Francie a Švédska. Ve kterých zemích diplomaté jednají, vysvětlila už před odletem z Prahy mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová:

"Během té třídenní cesty budeme mít řadu jednání v Egyptě, v Izraeli se setkáme s premiérem, ministrem obrany, s ministryní zahraničních věcí. Na palestinských územích se setkáme s představiteli palestinské národní správy, a to s premiérem a s ministrem financí. A potom také v Jordánsku se setkáme s premiérem Nadirem Dahabim."

Foto: ČTK
Mise Evropské unie však během své cesty na Blízký východ nepovede přímá jednání s radikálním hnutím Hamas. Proč, to objasnil český velvyslanec v Izraeli Michael Žantovský:

"Důvody, proč nejednáme s palestinským hnutím Hamas, jsou známé. Je to společná politika Evropské unie, Hamas by musel splnit několik požadavků mezinárodního společenství, aby se stal partnerem pro jednání. Nicméně jako prostředník v jednání s Hamasem působí Egypt. Není to tak, že by Hamas neměl vůbec příležitost vyjádřit své názory."

Hlavním úkolem mise Evropské unie na Blízkém východě je především jednat o zastavení bojů a o humanitární pomoci pro obyvatelstvo Gazy. V důsledku bojů zde totiž chybí základní potraviny, voda i elektřina.

"Budeme se snažit něco dosáhnout v humanitární oblasti. Něco už jsme dosáhli. Evropská unie například souhlasí s uvolněním podstatných prostředků a naše vláda taky,"

řekl ministr Schwarzenberg. Kabinet Mirka Topolánka na humanitární pomoc pro Gazu zatím věnuje pět milionů korun.

České předsednictví v Evropské unii však hned na samém začátku zaznamenalo i nepříjemné "faux pas". Mluvčí vlády pro předsednictví Jiří František Potužník totiž v první reakci označil ozbrojený útok Izraele na pásmo Gazy za obranu. Proti tomu se hlavně v arabském světě zvedla silná vlna kritiky. Libye například pohrozila přerušením diplomatických styků s Českou republikou, pokud se za tento výrok Česko neomluví. Potužníkovo prohlášení vzápětí korigoval ministr Schwarzenberg a označil ho za vážnou chybu.