Mnichovská krize ve vysílání evropských a amerických rádií
V sobotním vysílání radia Praha jste mohli slyšet pořad Davida Vaughana Bitva na rozhlasových vlnách. Stejný autor vydal také knihu s téměř shodným názvem: Bitva o vlny. Námět obou, knihy i pořadu je stejný: události mnichovské krize jsou vyprávěny jako příběh o evropském rozhlasovém vysílání té doby. Kolega Vilém Faltýnek už je s autorem připraven u druhého mikrofonu...
"Samozřejmě že to souvisí. Možná i ten fakt, že jsem, jak slyšíte podle mého přízvuku, původem Brit a Británie hrála v celé mnichovské krizi velmi nešťastnou úlohu. Ale hlavně je to díky mému působení v rádiu, že jsem vůbec věděl, jaké bohatství máme v rozhlasovém archivu tady v Praze, že se tu nachází spousta dobových nahrávek z pozdních 30. let, které nabízí mozaiku událostí z té doby. A zajímavé je, že v našem archivu nejsou jenom nahrávky Radiojournalu, ale jsou tam i věci z Ameriky, z Británie i z jiných zemí. A dokonce nejen v češtině, ale jsou tam fascinující záznamy ve francouzštině, v angličtině, španělštině, italštině... Máme tady i projev papeže Pia XI. z 29. 9. 1938, výzva, aby se našla nějaká mírová cesta."
Dohledával jsi, předpokládám, další materiály i v zahraničí...
"Další nahrávky jsem našel v archivu v Německu, to je Deutsches Rundfunkarchiv, kde mají také velké bohatství. Jde samozřejmě do velké míry o dost hrůzostrašné věci, propaganda z té doby byla silná, někdy až hysterická, někdy taky velmi chytrá. Goebbels byl geniální manipulátor s médii. Takže jsou tam věci, které dokonale doplňují to, co známe odsud, z Prahy. A je tam také poznat, do jaké míry Sudety a němečtí občané Československa byli ovlivněni německou propagandou. V tom dělal Radiojournal z Prahy velkou chybu, že vysílal jen velmi málo v němčině pro vlastní občany. A tehdy čtvrtina obyvatel Československa měla jako mateřštinu němčinu. Takže oni dostávali zpravodajství skoro výhradně z Říše, což byla samozřejmě protičeská propaganda.
Další nahrávky se nacházejí v archivu BBC, která bohužel hrála nešťastnou roli v mnichovské krizi. Dnes známe britský rozhlas BBC jako veřejnoprávní instituci, která je velice uznávaná a vyvážená ve svém vysílání. Ale tehdy to bylo jinak. Tlak z strany Chamberlainovy vlády byl tak obrovský a silný, že BBC neuměla proti tomu bojovat a výsledkem bylo, že BBC neodvysílala skoro nic, co by vysvětlovalo, co se děje v Československu. protože Chamberlain nechtěl, aby Britové věděli, co se děje v Československu. On byl tak přesvědčen, že má pravdu, že politika appeasmentu je ta správná a povede k zachování míru, že stojí za to i omezit svobodu slova a svobodu tisku. Udělal velkou chybu a možná by výsledek hektického složitého jednání v září 1938 byl jiný, britská veřejnost situaci vnímala jinak.
Jedna věc, která zcela chybí v mé knize, je Sovětský svaz. Víme, že Moskva v roce 1938 vysílala česky a slovensky, ale já jsem neměl čas ani prostředky, abych jel do Moskvy a bádal tam. A to by bylo hodně zajímavé, protože tam taky hrála propaganda významnou roli a Sovětský svaz měl v Československu taky své zájmy."
Říkáš, že role Radiojournalu nebyla tehdy příliš zvládnutá. Jak souvisí s tou dobou a s tou problematikou vznik zahraničního vysílání v roce 1936?
"Samozřejmě je tam přímá vazba, že zahraniční vysílání vzniklo právě proto, že si Československo uvědomilo, že hrozba ze strany Německa existuje a že mezinárodní obraz Československa je zkreslen. A to byl právě pokus o kontrapropagandu. A je tam slyšet... ještě jsou zachovány nahrávky v angličtině, kde britští novináři, politici a veřejní činitelé v Československu popsali, co viděli. A někdy je to strašně zajímavé, třeba když byli v Sudetech, protože popsali úplně jinou situaci, než jak to známe od Lorda Runcimana, který už v létě 1938 před tím, než ho Chamberlain poslal do Československa, víceméně chtěl, aby se Československo vzdalo Sudet."
Čeští posluchači Radia Praha měli možnost slyšet krácenou verzi pořadu Bitva na rozhlasových vlnách, který vychází z těch bohatých zvukových nahrávek v archivech a z knihy, ve které jsi materiály zpracoval. Je ale třeba říct, že i ten čtenář knihy, který pořad nezná, bude mít také možnost některé nahrávky slyšet.
"Ano, je to tak, že součástí knihy je CD, kde je něco přes 40 nahrávek z té doby. Jsou v češtině, některé ve slovenštině, a další v angličtině a němčině. Slyšíme tak vlastní vyjádření všech hlavních aktérů tehdejších událostí. Je tam například Beneš, Hitler, je tam Wenzel Jaksch, který byl sudetoněmecký sociální demokrat, je tam Chamberlain, plus ti někteří zpravodajové, kteří situaci v Československu pozorovali."
"Nakladatelství Radioservis ji původně chtělo vydat česky. Já jsem měl pocit, že mnichovská tragédie je téma, o kterém se v Česku ví hodně. Spíš v anglicky mluvícím světě se o něm ví málo a málo se o něm mluví. I když pro Brity je to jedna z nejtemnějších epizod v dějinách 20. století, protože naše britská vláda Československo skutečně de facto zradila. A proto jsem si myslel, že je to relevantní i pro britské čtenáře. A taky se v těch archivech dochovalo mnoho nahrávek právě v angličtině. A taky kvůli tomu, jak významný byl Mnichov v historii rozhlasu v Británii a v Americe."
A bude taky ten rozhlasový pořad v anglické verzi?
"Já jsem už loni pro BBC 4 vyrobil rozhlasový dokument, ale má trochu jinou podobu, než ten český. Zvuky jsou jiné a taky se mi mezitím trochu proměnil názor na to, jakou roli rozhlas v Mnichově hrál, takže ta česká verze má možná trošku větší poselství, než anglická verze."
S Davidem Vaughanem, autorem knihy Boj o vlny, kterou právě vydala nakladatelství Radioservis a Cook Comunikations, hovořil Vilém Faltýnek.
