Množství zakázek vystřídaly narozeninové dorty. V Tiché cukrárně je pečou neslyšící
Tichá cukrárna, kde pracují neslyšící, měla před koronavirem tolik zakázek, že sotva stíhala. Dnes místo táců plných dobrot pro firmy nebo konference pečou narozeninové dorty.
"Taky se dělá krém na schwarzwaldský dort, šikovná cukrářka Šárka bude dělat pejsky na narozeninový dort pro malého chlapečka, David bude dělat sušenky s razítkem. To je pro neziskovku Energii lékařům, která dělá balíčky pro zdravotníky. Vedle se louskají ořechy, protože jsme na podzim získali spoustu ořechů, které použijeme, ale musíme si je vylouskat a zamrazit," přibližuje provoz cukrárny její šéfová Iva Obdržálková.
Pečou tu i zákusky pro Tichou kavárnu. Řada provozů tohoto chráněného pracoviště má ve svém názvu slovo 'tichý'. Snaží se totiž primárně pomáhat neslyšícím.
"Na českém trhu práce byl nedostatek pracovních míst pro neslyšící. My jsme se rozhodli, že s tím něco uděláme. Otevřeli jsme provoz Tiché kavárny. To bylo na konci roku 2011. Chvíli po tom jsme otevřeli provoz Tiché cukrárny, protože, co je dobrá káva bez dobrého dortíku. V tu dobu v Tiché cukrárně pracovala jedna neslyšící pekařka. Časem jsme otevírali další provozovny a dnes zaměstnáváme na 80 neslyšících kolegů," přibližuje činnost platformy Leoš Mačák, ředitel sdružení Tichý svět - chráněná pracoviště.
Za výhodný úvěr mi nepoděkovali, za dobrý dort ano
V cukrárně nepracují jen vyučení cukráři, ale i krejčová nebo zubní laborantka. Iva Obdržálková si jejich práci chválí.
"Pro mě je na tom příjemné i to, že mi zákazníci poděkují. Já jsem dřív pracovala v bance a nikdy se mi nestalo, že by někdo přišel a řekl, vy jste mi dala tak hezký úvěr, já jsem to doporučil i sousedům. Tady se mi stává, že mi volají lidé s tím, že na nějaké oslavě jedli náš dort a chtějí ho taky.
"Ještě na březen jsme měli spoustu cateringů ve spolupráci s Tichou kavárnou. Dělali jsme cateringy pro různé firmy, konference. Já jsem měla problém, abych nemusela odmítat zakázky. Teď děláme narozeninové dorty a to je vlastně všechno."
Iva Obdržálková přiznává, že se zpočátku bála komunikace, protože znakovat vůbec neuměla. A koronavirus ovlivnil i její kurzy.
"Ti, co umí odezírat, tak odezírají, což je s rouškou problém. Musím rychle sundat roušku, abych něco řekla a pak ji zase rychle nandat. To, že je někdo neslyší ho v cukrařině nijak nelimituje. Naopak jim nevadí, že tam hučí nějaké mixéry. Jen když píská trouba, že už je hotovo, tak to neslyší. Na to je upozorníme, to je jediné, v čem mají problém. Dokonce máme porady online. Pro ně je videohovor úplně běžná věc."
Na Tichou zprávu se podívá i patnáct tisíc lidí
Chráněné pracoviště začalo natáčet i Tiché zprávy, což je projekt, kdy neslyšící kolegové natáčí informace o dění v ČR nebo ve světě pro další neslyšící, připomněl ředitel Leoš Mačák.
"Dneska jsme na patnácti tisících unikátních zhlédnutí za jednu zprávu. Neslyšící to mají neskutečně těžké při takovýchto náhlých situacích, protože úplně nevědí, co se děje. Velice kvituji, že se objevil tlumočník do českého znakového jazyka na různých konferencích nebo vyhlášeních. Oceňuji, že tlumočník nemusel mít roušku, stačil pouze štít, protože pro neslyšící je obrovsky těžké neumět vyčíst mimiku obličeje. Lidi by si mohli říct, proč si to tedy nepřečtou v novinách. Není to tak lehké, protože je to cizí jazyk. Neslyšící mají jinou gramatiku a tomu psanému textu úplně nerozumí. Záleží samozřejmě na vlastnosti neslyšícího, ale nemusí tomu textu ze 70 nebo 80 procent rozumět, a pak se v něm ztrácí."
Chráněné pracoviště původně nabízelo kurzy znakového jazyka pro své zaměstnance. Loni už uspořádali 280 kurzů pro veřejnost. K jejich online nabídce podle Leoše Mačáka paradoxně přispěl koronavirus.
"První věc, jak jsme využili covidové situace, že kurzy znakového jazyka jsme začali dělat online, což jsme plánovali až v roce 2022, abychom postupně začali školit naše lidi. Ale situace nás donutila trošku zrychlit, takže jsme o dva roky předběhli naše dlouhodobé cíle a rozjeli jsme kurzy znakového jazyka online."
