Mohou být cigaretové nedopalky užitečné? Podle zlínských vědců pomohou zbavit vodu hormonů
Zamořují nejen moře a oceány, ale cigaretové nedopalky jsou také nejčastějším odpadem v ulicích mnoha měst po celém světě. Tým vědců z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně nyní přišel s metodou, jak je využít. Mohly by pomoci k zachycení hormonů v odpadních vodách.
Odhaduje se, že ročně se na světě vyhodí přes čtyři a půl miliardy cigaretových nedopalků, které způsobují kontaminaci životního prostředí.
„Zjistili jsme, že nedopalky cigaret jsou třetím nejběžnějším typem odpadu ve světových oceánech. Na souši je to samozřejmě také problém. Položili jsme si otázku: Co se s tím dá dělat? A tak jsme se je pokusili recyklovat a vyrobit z nich něco užitečného,“ řekl Českému rozhlasu Dušan Kimmer, vědecký pracovník Fakulty technologické univerzity.
Podle různých průzkumů si skoro polovina kuřáků myslí, že nedopalek je lehce rozložitelný odpad, skutečnost je ale úplně jiná. Nedopalek z cigarety obsahuje acetát celulózy, což je bioplast vyrobený z dřevní buničiny a odborníci upozorňují, že filtr se v přírodě rozkládá až 15 let. Vědci ze Zlína ale zjistili, že acetát celulózy je také schopen zachytit hormony v odpadních vodách.
„Deriváty celulózy jsou hojně využívány v mnoha aplikacích. Zjistili jsme, že některé z nich mají schopnost zachytávat nežádoucí látky včetně zbytkových hormonů z vody. Shodou okolností se chemickým složením jedná o stejnou látku, jaká se používá pro výrobu cigaretových filtrů,“ vysvětlil ředitel Centra polymerních systémů Vladimír Sedlařík.
Náročný proces
Vědci tak v laboratořích centra vyvinuli metodu zpracování nedopalků na nanovlákna, která dokáží hormony v odpadních vodách zachytit. Předchází tomu ale náročný proces.
„Nejprve je třeba je vyčistit vodou a etanolem. Poté se tyto nedopalky rozpustí a vzniklá tekutina se ještě jednou přefiltruje, takže získáte víceméně čistý koncentrát acetátu celulózy. Tento koncentrát pak transformujeme na vlákna pomocí elektrostatického pole a získáme tato nanovlákna,“ popisuje Dušan Kimmer.
Vědec Muhammad Yasir, který se tím zabýval ve své disertační práci pod vedením Vladimíra Sedlaříka dodává, že nanovlákna mají schopnost během filtrace vody zachytit velmi malé částice včetně hormonů.
„Kromě toho dosavadní výsledky ukazují, že sorpční schopnosti recyklovaného acetátu celulózy z cigaret jsou srovnatelné s čistým acetátem celulózy,“ uvedl Yasir.
Využití nanovláken jako filtrů pro čištění odpadních vod by mohlo v budoucnu přispět k ochraně životního prostředí a zlepšení kvality vody. Zlínští vědci uvedli, že na teoretické výstupy už navázali projektem ve spolupráci s partnerem v průmyslovém sektoru.
