Monumentální obraz 'Zavraždění svatého Václava' zdobí vítkovický Gong

Monumentální ozdobou Gongu, někdejšího vítkovického plynojemu, se stal obraz 'Zavraždění svatého Václava'. Unikátní obraz je z roku 1844 a je od vídeňského malíře Antona Pettera. Dlouho ležel zapomenutý na půdě. Měl totiž smůlu, že jeho kompozice byla na svoji dobu poněkud revoluční a ani jeho vystavení se příliš nepovedlo.

Anton Petter

Obraz, který znázorňuje bratrovraždu je jeden z největších vůbec. Jeho rozměry jsou 8,5 na 5 metrů. Zobrazuje zavražděného Václava a bratrovraha Boleslava. Pozoruhodná je kompozice díla - Boleslav totiž stojí v popředí. Obraz, který Petter maloval šest let, pak na přání arcibiskupa doznal řadu změn, prozradila vedoucí archivu společnosti Vítkovice Hana Šústková.

"Autor obrazu Anton Petter byl najímán olomouckým arcibiskupstvím už několikrát a měli s ním velice dobré zkušenosti. Dostal svým způsobem zprvu volnou ruku. Toho využil při kompozici díla. Když pak tehdejší arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh viděl výsledek, tak byl mírně řečeno trošku zděšen. Právě ta kompozice byla na tu dobu poněkud revoluční. Arcibiskup s tím nesouhlasil. Přemlouval Petera, aby dílo přemaloval. Ten se částečně podvolil, ale některé věci už se změnit nedaly. To platí i pro ústřední postavu Boleslava. Ten zůstal v popředí, což se příliš nelíbilo, ale byly tam domalovány knížecí insignie, které tam původně chyběly."

Nad svatým Václavem se však neobjevila svatozář, jak si přál biskup. Ta byla doplněna dodatečně. Proč však byl obraz schován na půdě a téměř zapomenutý?

"Obraz měl velkou smůlu v tom, že v době, kdy byl předán arcibiskupovi, se konala ve Vídni velká výstava soudobého umění. Arcibiskup byl požádán komitétem této výstavy, aby expozici obeslal nějakým dílem. On se rozhodl právě pro Zavraždnění sv. Václava. Prostory, ve kterých se výstava odehrávala, bohužel nepřály takto monumentálnímu plátnu. Obraz má rozměry 8,5 metru na 5,1. Na výstavě ani nemohl být rozprostřen celý, takže byl různě zpřehýbán a byla vystavena zhruba jeho necelá polovina. Reakce obecenstva byla velmi negativní. Já si myslím, že právě negativní reakce, které byly špatným vystavením způsobeny, se panu arcibiskupovi donesly k sluchu a on se rozhodl, že dílo nevystaví. Byl to vlastně oltářní obraz a měl zakrývat v katedrále sv. Václava v Olomouci gotické okno, které dnes již v katedrále není."

Znovuobjeven byl obraz teprve nedávno. Zachránila ho iniciativa arcibiskupa Graubnera, olomouckého muzea a šéfa vítkovického holdingu Jana Světlíka, který zafinancoval nejnutnější úpravy. Obraz je s Vítkovicemi totiž historicky spojen. Železárny založil arcibiskup Rudolf Jan. Obraz bude ve vítkovickém Gongu vystaven do 28. září 2013. Pak bude opět v péči restaurátorské dílny manželů Bergerových, kteří by měli obrazu vrátit autentické barvy, hloubku a lesk.