Moravu sužuje smog, návrat do osmdesátých let ale nehrozí

Severní a střední Morava se v těchto dnech stále více dusí smogem. Na řadě míst byly přípustné limity překročeny desetinásobně, někde až čtrnáctinásobně.. Prvotním viníkem je samozřejmě počasí, respektive teplotní inverze. A ta podle meteorologů bude trvat i v dalších dnech. Kromě počasí se ale na vzniklé situaci podílejí i lidé. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Foto: ČTK

V osmdesátých letech minulého století se zdálo, že pokud někde vypukne vzpoura proti tehdejšímu režimu, tak to bude v severozápadních Čechách. A rozbuškou mohlo být nedýchatelné ovzduší. To už ale po grandiózním odsíření tamních tepelných elektráren v devadesátých letech neplatí. Lidé si tam také už odvykli na neustálá varování před smogem, na úpěnlivé rady lékařů nevycházet na ulici, nevětrat, nesportovat, jíst hodně vitamínu C. A najednou je totéž doporučováno nyní lidem na Moravě, na Ostravsku, Karvinsku, Opavsku, Novojičínsku či Přerovsku. Hrozí nám někde návrat do osmdesátých let? Odborníci tvrdí, že nikoliv. Nemyslí si to ani náměstek ředitele Českého hydrometeorologického úřadu Jaroslav Šantroch.

"V žádném případě ne. Můžeme říci situace v České republice, i místní situace je výrazně lepší, než byla v osmdesátých letech. Současné meteorologické podmínky ale zhoršily situaci především na Ostravsku, kde měříme silné koncentrace především prašného aerosolu."

Zatímco na severu Čech dýchali kdysi lidé v podstatě zředěnou kyselinou sírovou, na Moravě dnes bojují s klasickým smogem, tedy se zplodinami hoření. A ještě jeden rozdíl tu je. Na vzniku smogu se nikterak zásadně nepodílejí chemičky, ocelárny či tepelné elektrárny, nýbrž domácí kotelny, v nichž lidé spalují stále více uhlí a rovněž nejrůznější svinstva, například plastikové lahve naplněné uhelným kalem, domácí odpad či dokonce staré pneumatiky.

"Obyvatelstvo se vrátilo ke spalování tuhých paliv, která významně zhoršují situaci především tehdy, když je velká zima, jako nyní při inverzi, kdy při zemi je velká zima, mínus dvanáct, mínus patnáct stupňů a na horách je naopak teplota kolem nuly až nad nulou. To znamená, že se vzduchové vrstvy velice špatně promíchávají a v okolí zdrojů vznikají vysoké koncentrace."

Doplňuje Jaroslav Šantroch. Z komínů domácností se tedy opět mohutně kouří. V minulých letech přecházeli obyvatelé mnoha obcí zásluhou státních dotací na vytápění plynem. Jenže ten je teď dvakrát dražší než uhlí. A lidé jednají ekonomicky. Podle předsedy Strany zelených Martina Bursíka, bývalého ministra životního prostředí, je tak hlavním viníkem dnešní situace stát.

Martin Bursík, foto: Zdeněk Vališ

"Problém spočívá v selhání státu, který nedokázal tuto situaci předvídat. Nedokázal nabídnout lidem nějakou ekologicky šetrnější alternativu."

Martin Bursík si ale nemyslí, že stát by měl nějak více regulovat ceny například zemního plynu. Mohl ale snížit spotřební daň.

"Ne, nejde o regulaci cen. To ani není na liberalizovaném trhu možné. Stát má ale nástroj v podobě spotřebních daní. Uvaluje různé spotřební daně na benzin, naftu, zemní plyn, uhlí, dřevo. A podle toho může vlastně diferencovat cenu."

Při setkání s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou prý Martin Bursík také navrhl snížení daně z přidané hodnoty u palivového dříví, u pelet. Ty se používají na velmi moderní topení, které komfortem odpovídá vytápění plynem. Topení peletami prožívá velký boom třeba v Rakousku nebo v Německu.

"Je to způsobeno tím, že v Rakousku je daň z přidané hodnoty osm procent a v Německu sedm. U nás z bývalých pěti procent poskočilo dřevo na devatenáct procent. Více než 90 procent naší produkce pelet se pak vyváží do Rakouska. Chováme se tedy jako blbci. Sjednocujeme sazby daní úplně bezmyšlenkovitě. Výsledkem je, že místo abychom zvýhodnili dřevo, aby lidé používali obnovitelný zdroj, tak vytváříme ekonomicky prostředí k vývozu do zahraničí. To mě v principu nevadí, ale pak to tady lidé odskáčí při takových klimatických situacích."

Co ale dělat hned? Některá města a obce mají vyhlášky, ve kterých se zakazuje v době nepříznivých klimatických podmínek topit nevhodnými palivy. Jak ale tvrdí náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Pavol Lukša, účinek takových vyhlášek je mizivý: "ten občan vás nemusí pustit do svého bytu, nemusí pustit kontrolu, aby zjistila, zda je vyhláška naplňována či nikoliv."