Poručíme větru, dešti?

Smog je chemické znečištění atmosféry způsobené lidskou činností. Název pochází z anglického spojení dvou slov smoke (kouř) a fog (mlha). Jedná se o jev, během kterého je atmosféra obohacena o složky, které v ní normálně nejsou a které jsou škodlivé pro zdraví. Tolik Wikipedie. Právě smog už několik dnů sužuje mnohé oblasti České republiky.

Foto: ČTK

"Rozptylové podmínky budou dnes většinou nepříznivé. Zítra a v dalších dnech mírně nepříznivé nebo nepříznivé. Koncentrace škodlivin v ovzduší překračují u prachu imisní limity, a tak v Ústeckém, Moravskoslezském a Středočeském kraji byl vyhlášen signál regulace. Zároveň se žádají řidiči automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích prachových částic a oxidu dusičitého."

Podobná varování, jako to v podání meteoroložky Marie Odstrčilové, slýcháváme z rozhlasu či televize v posledních dnech prakticky denně. Situace je natolik vážná, že lidé, kteří mají chronické dýchací potíže, srdeční nemoci, starší lidé a malé děti by venku neměli být dlouho. Dospělí bez zdravotních potíží by se neměli venku fyzicky namáhat. Meteoroložka Marie Odstrčilová i její kolegové proto ke svým smogovým varováním připojují i různá doporučení:

"Doporučuje se osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem nevycházet zbytečně ven, omezit větrání, a také dospělým osobám omezit zvýšenou fyzickou zátěž."

Foto: ČTK

Současná smogová situace je výsledkem působení vysokého tlaku vzduchu, který oblasti s nižší nadmořskou výškou jakoby uzavíral pod pokličku, pod níž se vzduch téměř nepohybuje. Škodliviny, které vypouštějí průmyslové podniky, komíny domácností spalujících tuhá paliva či dokonce plasty a výfukové plyny automobilů, tak prakticky nemají šanci se rozptýlit. Pomohla by jen změna tlaku vzduchu, vítr, případně dešťové či sněhové srážky.

Smog, který v těchto dnech dusí česká města, se ale podle meteorologů nedá srovnávat se situací v 80. a 90. letech minulého století, protože tehdy prý byly koncentrace škodlivin mnohem vyšší. Regulace jsou nyní vyhlašovány při překročení množství prachu, oxid siřičitý už ale maximálních limitů prakticky nedosahuje, tvrdí Pavel Jůza z Českého hydrometeorologického ústavu. Inverzní počasí nyní trápí hlavně severní Moravu, kde jsou limity polétavého prachu překračovány i čtyřnásobně. Velké podniky by proto měly omezit výrobu. Podle Petra Víchy, starosty Bohumína, kde je snad situace nejhorší, však toto opatření nepomáhá:

Petr Vícha

"Ale je to tak, že se vyrábí stejně, jezdí se stejně a topí se stejně, a když zafouká vítr, tak máme ovzduší v pořádku. Když nezafouká a leží tady inverze, tak máme pětkrát překročené normy. A s tím bohužel žádný člověk nic neudělá. Je to běh na dlouhou trať ve všech oblastech činnosti."

Jak už jsem řekl, ke špatnému ovzduší velkou měrou přispívají také domácnosti, které používají nevhodné způsoby vytápění. Jak potvrdil vedoucí odboru životního prostředí Moravskoslezského kraje Tomáš Koryza, na regulaci tohoto druhu znečištění jsou obce a kraje spíše krátké:

"Občané, to je ta nejcitlivější a nejvíce problematická záležitost, protože legislativa v zásadě tuto situaci postihuje velmi slabě. Obecní úřad, respektive městské policie mají opravdu minimum nástrojů k tomu, aby občany nějakou represí přinutili k zodpovědnému chování. Je to opravdu cestou více méně osvěty a tak dále."

Člen výkonného výboru občanského sdružení Vzduch Ostrava Vladimír Burda je však přesvědčený, že by měl kraj pro zlepšení kvality ovzduší udělat více. Podle něj chybí přesné údaje o tom, jak které podniky vzduch znečišťují:

"Jde o to, aby nad těmito dokumenty nikdo nepochyboval. Aby to skutečně byla taková data, kde není možná žádná odchylka dejme tomu třiceti procent, a kde se opravdu dozvíme, jak to ve skutečnosti je."

Foto: ČTK

Moravskoslezský kraj ale oponuje, že údaje o podílu škodlivin vypouštěných znečišťovateli do ovzduší jsou k dispozici na internetu.

Signál regulace, který velkým průmyslovým znečišťovatelům nařizuje omezit produkci, platí kromě Moravskoslezského kraje už také v kraji Ústeckém a ve Středních Čechách. Také podle vedoucí odboru životního prostředí Ústí nad Labem Jana Zadražila město kromě omezení průmyslového znečištění ke zlepšení ovzduší přispět příliš nemůže:

"Můžeme v současné době jenom informovat obyvatele, ať zbytečně nechodí ven, především obyvatele se zdravotními potížemi. Z hlediska možné regulace dopravy je město Ústí nad Labem doopravdy ve velice svízelné situaci. Středem města prochází dopravní tepny nadregionálního významu. Velice jsme hledali možnosti objízdných tras. Bohužel do doby zprovoznění dálnice nebude příliš možné zajistit regulaci dopravy přes Ústí nad Labem."

A tak zřejmě nezbývá než doufat, že zafouká, zaprší či zasněží a všechno to, co jsme si vyprodukovali, vsákne do země. A my to pak..., ale to už je na jiné povídání.