Mýtný systém zasáhne i menší nákladní vozidla
Platit mýtné na dálnicích, rychlostních komunikacích i vybraných úsecích první třídy budou asi platit od nového roku všechny vozy nad 3,5 tuny. Novelu zákona v pondělí podpořila vláda. Autodopravci považují úpravu za spravedlivou. Malým podnikatelům se nelíbí. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
Nyní musí mýto platit jen těžké kamiony a autobusy o hmotnosti 12 a více tun. Menší nákladní vozy musí mít zatím jen dálniční známku. Na potřebnosti změny panuje v podstatě shoda napříč politickým spektrem, takže schvalování v parlamentu by mělo proběhnout hladce. Ačkoli jsou předkladateli novely poslanci ODS a KDU-ČSL, podpoří ji sociální demokraté i komunisté. To potvrdil poslanec KSČM Pavel Hojda.
„S tímto krokem souhlasím. Když se projednával návrh státního rozpočtu a zejména rozpočtu dopravní infrastruktury, upozorňoval jsem na to, že pokud se rozhodlo o mýtném pro nákladní automobily, je třeba to mýtné požadovat už od automobilů nad tři tuny. Je to z toho důvodu, že pokud by bylo mýtné neekonomické pro těžší vozy, přešlo by se na vozy lehčí, ale tím by se neřešila ta situace. Takže já vítám tento krok.“
Malých nákladních automobilů je u nás zhruba 70 tisíc. Pokud se k tomu připočtou malá tranzitující vozidla ze zahraničí, bude se placení mýtného týkat asi sto tisíc vozů. Menší vozy samozřejmě nebudou platit stejné částky jako velké kamiony. Jak uvádí mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka, bude to záviset na počtu náprav vozidla a na emisní třídě.
„Pokud to dosadíme do vzorce, podle kterého se počítají sazby mýtného, tak to vychází na necelé dvě koruny za kilometr. To je sazba pro dálnice. Pro srovnání, velké kamiony nad 12 tun platí průměrně čtyři koruny a pět haléřů.“
Ministerstvo už prý má v rukou i propočty, o kolik by se mohly zvýšit příjmy z mýtného
„Počítá s tím rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Celkový roční hrubý příjem z výnosů z elektronického mýtného je přibližně šest a půl miliardy. Pro příští rok se malá nákladní auta na výnosu budou podílet asi půl miliardou.“
Zatímco autodopravci si už na výběr mýtného vcelku zvykli a příliš takříkajíc nebrblají, majitelům menších vozidel, tedy zejména malým a středním podnikatelům, se připravovaná úprava nezamlouvá. Viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Somr tvrdí, že někteří menší podnikatelé mohou kvůli výběru mýta ztratit konkurenceschopnost.„V některých případech, například pro podnikatele, který rozváží svou potravinářskou výrobu a jezdí třeba dvakrát denně tou Avií nebo podobným vozidlem, a nemá jinou rozumnou možnost, alternativu, jak jet po silnici bez mýtného, to může znamenat ztrátu konkurenceschopnosti. A tam jednám s ministerstvem dopravy, jestli by pro tyto specifické případy nebylo možné nějaké zvýhodnění.“
Jde o to, že zvýhodnění by se týkalo určitých vyjmenovaných úseků zpoplatněných silnic. Tam, kde není alternativa, by mohlo být zvýhodněné mýtné.
„Koneckonců, zvýhodněné mýtné je na různé emise. Proč by nemohlo být pro jednu skupinu na vyjmenovaných úsecích?“
Návrh na placená mýtného pro vozy nad tři a půl tuny ovšem dává také větší prostor pro zdražení dálničních známek. I když ministerstvo dopravy zatím tvrdí, že se zdražením nepočítá, novela zvýšení navrhuje kvůli vyšší inflaci.