Na Moravu za vínem! Plže i Kraví hora otevírají sklepy!

Původní vinné sklepy Plže, foto: autorka

Už brzy se otevřou první lahve Svatomartinského vína. Proto se dnes vydáme na jižní Moravu. Unikátní památkou jsou vinné sklepy Plže na okraji obce Petrov. Neméně zajímavá je i Kraví hora, kde místní recesisté vyhlásili samostatnou republiku. V obou místech však turisté najdou především dobré moravské víno.

Původní vinné sklepy Plže,  foto: autorka
Pod názvem Plže se skrývá nikoliv hlemýždí farma, ale komplex 78 historicky cenných původních vinných sklepů z 16. a 17. století. Jejich bílá omítka kontrastuje s modrou a najdete je nedaleko obce Petrov. Není tu kanalizace, ani voda a tak se už dnes víno vyrábí jinde a do zdejších sklípků se vozí už hotové. Do jednoho ze sklepů nás pozval Radek Klásek a jak jsme se dozvěděli, důvodů proč se Plže jmenují Plže, může být víc. Údajně tu prý bylo mnoho šneků.

"Pak je druhá možnost. Manželky vinařů říkají, že když jdou domů ze sklepů, že se plazí jako plži. A třetí asi nejpravděpodobnější bude, že dřív se sklepu neříkalo sklep, ale plž, asi od slova vplížit se. Ty průčelí a vchody byly co nejmenší, aby neutíkalo teplo z toho sklepa nebo naopak zima."

Tahle poslední možnost bude asi nejpravděpodobnější. Zdejší sklepy jsou dlouhé kolem 15 metrů. Ten nejdelší má 21 metrů a říkalo se mu ledárna. Tady se totiž uchovával led pro strážnické panství. Počátky existence sklepů souvisí s obcí Petrov a také s udělením práva obci na opatrování vinic a prodej vína z roku 1417. Sklepy však sloužily i pro jiné plodiny.

Foto: autorka
"Toto byl nejbližší svah, tak si tu hloubili jámy hlavně na uskladnění zemědělských produktů. Ty sklepy nebyly původně ani tak na víno, jako spíš na brambory, na řepu. Našly se tu i nějaké obilné jámy vypálené a postupně se k tomu přidávalo víno. Zároveň je tu jílovitá země, takže když hloubili sklepy, tak ten jíl používali na cihly. Nejstarší zmínka o tomhle areálu je z 15. století a nejstarší dochovaný sklep je ze 17. století. Ono se to stavělo z kamene bez nějakých pojiv, takže ty sklepy padaly a padají doteď, když víc zaprší. Třeba loni spadl sklep starostovi."

Dnes jsou Plže významnou turistickou atrakcí a cílem vinařských cyklostezek. Nabízejí totiž ochutnávky vína spojené s různými akcemi, jako je tradiční Den vinařů.

"Od roku 1983 je to státní památková rezervace, takže je tu stavební uzávěra a už tady další sklep nevznikne. Je tu 78 sklepů. Všechny nejsou památkově chráněné. Ty poslední, které se tu postavily jsou z 80. let 20. století a od té doby nic. Tento sklep je z roku 1903 a postavil ho můj prapraděda, který ho neměl na potraviny, ani na víno, ale měl v nájmu obecní hospodu, sem vozil led z řeky Moravy a chladil tady pivo. Tady ta oblast, vzhledem k tomu, že je to jedna z nejsevernějších oblastí pro stabilní pěstování vína v Evropě, tak má to víno takové typické kyselinky. Docela se tu daří bílým vínům, červené tak nedozrávají. Říká se, že je to víno dost srovnatelné s francouzskými víny."

Václav Surman,  foto: autorka
Poté, co turisté ochutnají víno v historických Plžích a jsou ještě relativně střízliví, mohou zavítat do nedalekých Bořetic, kde vznikla recesistická republika Kraví hora. Starosta Bořetic Václav Surman nás uvítal před svým krásně malovaným sklepem. Vinařství ve zdejší obci se zmiňuje už v roce 1335. To republika Kraví Hora je podstatně mladší. Byla založena v roce 2000 a na jejím území je více než 260 vinných sklípků, které místní vinaři otevírají turistům. Kdo je otcem myšlenky vyhlásit samostatnou republiku?

"Byl to náš první prezident František Šebesta a můj předchůdce Václav Petrásek. Nejenom, že tahle republika má svoji vládu, ale má všechny státní symboly, což je prapor, pasy, vlastní měna kravihorec, hymna a ústava. Já vám řeknu pár odstavečků z naší recesní ústavy kravihorské. Začnu článkem číslo čtyři: "Veškerá moc v republice patří vinařům. Všichni vinaři jsou si rovni. Vinař je povinen bránit svůj sklep a vinohrad do poslední kapky vína. Vinařem je ten, kdo má klíčky od sklepa. Dětem a starým bábám klíče od sklepa nepatří."

Malovaný sklep Václava Surmana,  foto: autorka
A v podobném duchu ústava pokračuje, řekl Václav Surman a ocitoval další z jejích článků.

"Článek číslo 9. Ve sklepě je dovoleno mluvit pouze o víně, ženách nebo zpívat. Kdo bude mluvit o práci, musí okamžitě opustit sklep. Neuposlechne-li, bude mu koštovačka vyměněna za půllitrový džbán a bude muset držet krok v pití s ostatními."

Kravihorci mají i tekutý, nikoliv zlatý poklad a Bořetice jedny z nejstarších viničních tratí. Sprašové jíly dávají vínům vyniknout. Po vinobraní, kdy mošt začíná kvasit, jezdí sem lidé za „burčákem". 11.11. v 11 hodin, 11 minut a 11 vteřin se tu pravidelně otevírají první láhve Svatomartinského vína. O den později se putuje za mladým vínem po sklepech kravihorských vinařů a v po Vánocích se novému vínu žehná. Kraví hora na rozdíl od Plžů nemá jednotnou architekturu - každý vinař staví podle svého vkusu.

"Architektura není řízená. Sklípky tu začaly vznikat někdy ve 14. a 15. století. Těch nadzemních lisoven tady bylo v roce 1827 pouze 24. Který je nejstarší nevíme."

Dnes je tu sklípků na 260 a čilý cestovní ruch. Za pátek a sobotu sem přijde na 800 lidí. Podívat se tu mohou i na pomník, který je věnovaný kvasince. I provoz je tu slušný. Než jsme prošli sklípky, projela okolo nás řada traktůrků naložených právě sklizeným vínem.

Jeden z bořetických sklepů,  foto: autorka
Kraví hora by však nebyla recesistická republika, kdyby nepodnikala i happeningy. Místním se například nelíbily rakouské protesty proti Temelínu a tak se rozhodli protestovat proti vídeňskému kolu v Prátru. Jak tvrdili, když se atrakce roztočí, brzdí teplé jižní větry a víno špatně dozrává. I další z protestů v roce 2007 se nesl ve veselém duchu. Místní přijeli na hranici dvěma autobusy, rozložili stoly, vytáhli škvarky, klobásky a víno. A hezky si zazpívali. Proti čemu protestovali tentokrát? Jak řekl starosta Václav Surman, v Rakousku se nelíbí české jaderné elektrárny, Kravihorcům se zase ty větrné.

"Oni je nedělali na to, aby vyráběli ekologickou elektřinu, ale proto, aby nám sem vháněli zpátky špačky. Větry foukají nejvíc v tuhle dobu. Oni je zapínají a dokud nám to tady nesežerou, tak je nepustí dolů."

O tom, že jsou Kravihorci veselí recesisté, svědčí i to, že se připravují na konec světa podle Mayského kalendáře v roce 2012. Zdejší ministr vinařství dostal rozkaz přebudovat všechny sklepy na bunkry a vytvořit co největší zásoby vína.

10
48.880973400000
17.279434200000
default
48.880973400000
17.279434200000