Na Všesokolský slet do Prahy se chystají stovky zahraničních Čechů

Už za pět týdnů začne v Praze XIV. Všesokolský slet. I toho letošního se zúčastní členové sokolských jednot ze zahraničí. Krajané se představí v pódiových skladbách i v hromadných programech, v neděli 2. července se určitě objeví i ve sletovém průvodu Prahou. Na cestu do "staré vlasti" se už teď chystají Sokolové v Evropě i v Americe. Při nedávném udílení cen Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky ve světě to ostatně potvrdili vedoucí sokolských jednot ve Vídni a ve Spojených státech Jiří Němeček a Larry Laznovsky. Natáčela s nimi Milena Štráfeldová:

"Z našich organizací přijede na slet kolem dvou set padesáti lidí. Čekají nás různé výlety a tak dále,"

řekl mi počátkem května v pražském Černínském paláci prezident Amerického sokola Larry Laznovsky. Sokol ve Spojených státech má za sebou dlouhou historii - první americká sokolská jednota vznikla už v r. 1865 v St. Louis. Brzy na to byly založeny sokolské organizace v Chicagu, New Yorku a dalších amerických městech, kam Češi po r. 1860 ve velkém počtu odcházeli. Tyto organizace se v r. 1866 sloučily do Národní Jednoty Sokol. S dalšími přistěhovalci přibývaly však i další jednoty, takže v roce 1917 vznikla celoamerická sokolská organizace, která pod názvem Americký Sokol existuje dodnes.

"Máme kolem pěti tisíc dospělých členů a dva a půl tisíce mladých ve třiceti čtyřech jednotách po celých Spojených státech,"

Jiří Nováček (vlevo), Larry Laznovsky (vzdadu) a Paul C. Lebloch

popsal Larry Laznovsky současnou situaci Amerického Sokola. Ten se dodnes snaží udržovat české dědictví ve Spojených státech, spravuje česká muzea, knihovny a archivy, organizuje výuku češtiny a sponzoruje různé tělovýchovné i společenské akce:

"Uchováváme lidové tance, tradiční polku. V Texasu, odkud pocházím, je dosud hodně souborů, které tancují polku. Také se teď snažíme vybudovat kulturní centrum pro Společnost českého dědictví v Texasu v La Grange. Už jsme postavili amfiteátr za milion dolarů a teď shromažďujeme pět milionů na stavbu muzea a knihovny."

Larry Laznovsky říká, že mnoho lidí ve Spojených státech ztratilo své kořeny a nezná historii své rodiny ani svého etnika. Americký Sokol se proto hodně věnuje práci s dětmi a mládeží. Pořádá pro ně například každoroční sokolské tábory:

"Zdá se, že je české kulturní dědictví baví, a až to jednou pochopí, ocení je."

Larry Laznovsky

A jak se k práci v Sokole dostal sám Larry Laznovsky? Pochází z druhé generace Čechů v Americe. Jeho tatínek je původem z Kladenska a do Spojených států se přistěhoval s rodiči v r. 1911 jako malé dítě. Maminka se v Americe už narodila, její rodina sem přišla z Táborska.

"Mluvím trošku česky, když jsem byl malý, tak všechno bylo české. Ztratil jsem ale /češtinu/ v americké škole. Zůstalo mi to pořád někde v hlavě, musím to ale odtamtud dolovat. Když sem přijedu na návštěvu, hodně se to zlepší, ale gramaticky to pořád není dobré. Takže neřeknu víc než pár slov."

Do Sokola přivedli malého Larryho rodiče. Oba v něm cvičili, otec mu dokonce sestavil nářadí, které odpovídalo jeho věku i váze. Díky tomu se z něj stal výborný gymnasta. Sám pak pětadvacet let vedl sokolskou jednotu v Texasu:

"A v roce 2000 jsem byl zvolen národním prezidentem Amerického Sokola,"

uzavřel Larry Laznovsky, který letos v květnu převzal od ministra zahraničí Cyrila Svobody pro tuto celoamerickou organizaci cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Američtí Sokolové se například už v listopadu 1989 přidali k demonstrantům v Česku. V Chicagu a dalších městech v USA pak podpořili sametovou revoluci. Na obnovu sokolského ústředí v Tyršově domě v Praze Americký Sokol věnovat 50 tisíc dolarů. A další peníze poslal pro oběti povodní v Čechách a na Moravě. Od roku 1994 se Sokolové ze Spojených států pravidelně účastní všesokolských sletů v Praze.

---

Jiří Nováček

Z Vídně si pro těžkou křišťálovou kouli, která je spojena s cenou Gratias agit, přijel Jiří Nováček. Dnes devětasedmdesátiletý rodilý Vídeňák chodil na tamní českou školu Komenského, po 2. světové válce ale odešel na techniku do Prahy. Po únoru 1948 se jako zastánce demokracie vrátil do Rakouska a studia dokončil ve Vídni. Od dětství byl členem vídeňského Sokola a jeho jednota mezi sebe po srpnu 1968 přijala řadu československých emigrantů. Sám Jiří Nováček udržoval kontakty s tehdy zakázaným Sokolem v Československu i se sokolskými jednotami v zahraničí. Pomáhal také při organizaci zahraničních sletů a sokolských setkání v rakouském Oetzu, kde si Sokolové každoročně připomínají osobnost Miroslava Tyrše. Z Vídně se podle Jiřího Nováčka na letošní slet do Prahy chystá asi stovka Sokolů:

"Jednota jako celek má necelých pět set členů. Jsou i docela malé jednoty, ale všichni držíme za jeden provoz, a když je nějaký podnik, tak se všichni dohromady sejdeme. Máme velmi přestárlou část /členů/ a pak část nově příchozích, kteří přišli v roce 1948 až 68. Těch už ale nebylo moc. Z toho 68. roku se jich pár uchytilo, většina ale holt... Já se jim nedivím, ani se nezlobím, oni o Sokole už celkem nic nevěděli. Našimi členy jsou i Rakušané, my jsme otevřeni všem, jen se musejí podřídit sokolským idejím. Pro nás je Tyrš a Fügner, to, co říkali o tělovýchově a že si musíme udržet určitou identitu, ale víc ne. Že bychom někoho pronásledovali? To neexistuje."

Foto: Martina Stejskalová

---