Na vymýcení pravých neštovic měli podíl i čeští lékaři – upozorňuje na to výstava v Národním muzeu
30 let od vymýcení pravých neštovic a podíl českých a slovenských lékařů na tomto významném úspěchu od středy připomíná výstava v Národním muzeu.
Výstavu Smrt pravých neštovic pořádá i Kancelář Světové zdravotnické organizace v Praze, její ředitelka Alena Šteflová uvedla:
"Vymýcení této nemoci bylo dávným snem lidstva. Bylo to po staletí nejobávanější příčina úmrtí, přinášela zohavení, slepotu, smrt."
Ztráty na životech, které nemoc způsobila v dějinách lidstva, převyšují počty padlých v historicky dokumentovaných válkách.
"Světová zdravotnická organizace se této výzvě postavila a cíleným celosvětovým eradikačním programem nemoc úspěšně vymýtila. Byl to bezesporu průkopnický čin, nemáme ve světě medicíny jiný podobný případ. Pro nás je to o to cennější, že se na tomto úspěchu podíleli čeští a slovenští lékaři. Jejich podíl na úspěšném završení programu byl vysoce oceňován samotnou Světovou zdravotnickou organizací i představiteli postižených států. V naší zemi však toto úsilí zůstávalo dlouhá léta nedoceněno a českému obyvatelstvu téměř neznámo."
Přední místo patří profesoru Karlu Raškovi, který jako ředitel Divize infekčních nemocí v ženevské centrále Světové zdravotnické organizace vypracoval a prosadil program na vymýcení nemoci. Hlavní hygienik České republiky Michael Vít doplnil:
"Tato výstava skládá hold panu profesoru Raškovi, který řídil a stál v čele té eradikační kampaně Světové zdravotnické organizace. Jeho odborný život naprosto kopíruje všechny peripetie minulého století, který tento stát i moderní medicínská věda prožívala."
Mezi lékaři, kteří se eradikačního programu zúčastnili, byl i Zdeněk Ježek.
"Od konce šedesátých do konce sedmdesátých let se zúčastnila eradikačních aktivit skupina čtrnácti českých a šesti slovenských epidemiologů. Nutno říct, že jsme působili v těch nejohroženějších oblastech. V oblasti indického subkontinentu, ale i v zemích afrického kontinentu. Někteří z nás pracovali i v mezinárodních komisích a prověřovali výsledky eradikačních programů."
"Což byla majitelka kunínského panství na severní Moravě. Říkám to proto, že tato hraběnka v roce 1799, to znamená tři roky po prvním provedeném očkování anglickým lékařem Jennerem, provedla toto očkování u třiceti dětí na panství. Ani jedno z těchto třiceti dětí neonemocnělo."
S dějinami nemoci i úspěšného boje proti ní se na výstavě může návštěvník seznámit prostřednictvím fotografií, dokumentů i historických a moderních nástrojů, které se při očkování používaly.
