Na zámku v Pardubicích najdete nejvzácnější soubory raně renesančních maleb v Čechách
Dominantou historického jádra Pardubic je zámek. Tedy spíše hradozámek, protože přesně tento přechod stavba vyjadřuje. V jeho zdech najdete unikátní malby z počátku 16. století. Ukazují, jaké poselství chtěl zámecký pán předat hostům třeba v rytířském sále.
"A v tomto přechodném období, kdy něco končilo a uvažovalo se o něčem jiném, spojil Vilém z Pernštejna oba dva principy v jeden celek a vybudoval tu přechodný typ mezi hradem a zámkem, jakýsi hradozámek. Nikde ve střední Evropě nenajdete tento typ přechodu mezi hradem a zámkem v takovém stádiu dochování jako tady v Pardubicích. A nikde ve střední Evropě nenajdete tento areál na tak rozlehlém území. Když se podíváte na plán Pardubic, tak opevnění a val zámku je zhruba na stejné ploše jako celé historické město,"
uvedl, znalec historie Pardubic František Šebek. Vilém z Pernštejna a po něm jeho synové Vojtěch a Jan celý areál přestavěli na palác, zasypali původní vodní příkop a vytvořili obří hliněný val, na který se spotřebovalo kolem 250 tisíc kubíků zeminy. To dokládá i při rekonstrukci objevená střílna. Normálně by jste ji našli tak tři metry nad zemí, tady je to půl metru. Vše pod ní bylo zasypáno. Tak jako na všech objektech, které patřily Pernštejnům, i tady je v kameni vytesán erb - zubří hlava. Jak k němu rod přišel, o tom vypráví pověst:
Proto najdete tuhle erbovní pověst vytesanou na několika místech - na Zelené věži v Pardubicích, Kunětické Hoře, Litomyšli či na Pernštejně. Na zámku v Pardubicích se dodnes dochoval přechod mezi gotikou a renesancí. Důvodem zřejmě bylo, že se třetí generace Pernštejnů dostala do finančních potíží.
"Řekl bych přímo do finanční krize a byli nuceni v roce 1560 pardubický zámek prodat Královské komoře. Panství bylo totálně zadlužené. Koupě králem bylo jediné řešení, aby z toho nebyla nadnárodní ostuda. Zámek přestal být rezidencí, takže poslední větší přestavba, která tu byla podniknuta, byla za Rudolfa II.. Část zámku upravoval Oldřich Aostalis de Salla. Z té doby pochází renesanční arkáda a sgrafita kolem zámku. Přistavěl hlavní schodiště a nad severním křídlem pozdně renesanční štít. A to jsou v podstatě všechny zásahy, které se tu za staletí udály."
"Například po třicetileté válce byl v areálu zámku pivovar, v 18. století sklady textilní manufaktury. Josef II., když se potřeboval zbavit několika neschopných generálů, tak uplatnil metodu 'zlatého padáku' a poslal je do důchodu a pardubický zámek jim dal jako vejminek. Každý měl svoji kuchyň, svoji prádelnu, svoji místnost pro ordonanc. V 18. století, když koupil zámek s velkostatkem rakouský generál Richard von Drasche - Wartinberg, tak tady byla ševcovská továrna, sklady, byty a tak dále. Vnitřní výbava, interiér, to úplně zmizelo. Až v roce 1920 v pozemkové reformě koupil zámek za 'babku' Pardubický muzejní spolek a začal upravovat místnosti do původního stavu. Při té příležitosti se tu objevily zbytky renesančních nástěnných maleb a zbytky architektury."
A zdejší malby opravdu stojí zato. Jsou zejména v rytířských sálech, kde se přijímaly návštěvy, konala se tu důležitá jednání, hostiny. Poslední restaurátorské práce se tu odehrály v 90. letech. I když se jedná o zbytky, jsou to nejvzácnější soubory raně renesančních maleb v Čechách. Renesance se inspirovala antikou, proto jsou tu namalované sloupy, které nesou iluzivní trámy. Všude rostlinné ornamenty a na stěnách iluzivní obrazy, které vznikaly ve 30. letech 16. století za Vojtěcha z Pernštejna, jako třeba obraz dívky.
Je tu i obraz, který zachycuje výjev z biblické starozákonní pověsti o Samsonovi a Dalile, které ho zradila a ostříhala mu vlasy, ve kterých byla zakleta jeho síla. Dochovala se tu i pozdně gotická klenba z doby Viléma z Pernštejna. Při restaurování se dokonce objevila kamenická značka dvorního kameníka krále Vladislava Jagellonského, což dokazuje, že na zdejším zámku pracovala i královská huť.
Monumentální malba přes celou stěnu je pak v rytířském sále. Je to antiteze Starého a Nového zákona. Zvláštní je, že církevní motiv obrazu je ve světské prostoře. 'Zákon skrze Mojžíše dán jest, milost a pravda skrze Ježíše Krista', tento nápis na obraze je v češtině, a nikoliv v němčině, což bylo v 16. století také zvláštní. Autory neznáme, ale obraz má cosi společného s obrazem Lucase Cranacha staršího, který je v Národní galerii a v mnoha detailech se s malbou shoduje. Na levé straně obrazu je atribut, který vede ke Starému zákonu a na pravé straně je novozákonní motiv.
Zámek rodu Pernštejnů, kteří ovlivňovali české a moravské dějiny po čtyři století, nabízí i několik zajímavých expozic. Je tu největší středoevropská sbírka pohlednic Orbis pictus a unikátní sbírky českého skla 20. století, najdeme tu i expozici zbraní, některé si můžete vyzkoušet, a nově i sbírku mincí.
