Národní hřebčín v Kladrubech je zřejmě nejstarším na světě
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je patrně nejstarším velkým hřebčínem na světě. Založen byl císařem Maxmiliánem II. v 16. století a dodnes se tu chovají starokladrubští bělouši. K hřebčínu patří i zámek, kde jsou zajímavé rytiny koní. Kdo chce, může se svézt v kočáře a nebo se učit jezdit na koni.
Představte si, sotva se narodíte a už jste národní kulturní památkou. To je osud starokladrubských běloušů, kteří byli za památku prohlášeni v roce 2002 a jsou jedním z mála živých tvorů, kteří mají tento statut.
přivítala nás průvodkyně Marcela Slavíková a dodala, že oboru původně vlastnili Pernštejnové. Od nich ji koupili čeští stavové, aby ji pak při korunovaci darovali císaři Maxmiliánovi II. A právě on začal importovat koně z Itálie a Španělska, aby z jejich krve v Čechách založil starokladrubské plemeno.
"Od počátku až do dnešních dnů se zde zachovalo původní plemeno starokladrubského koně. V roce 2009 uplynulo 430 let od založení hřebčína. Až teprve syn Maxmiliána II. císař Rudolf II. roku 1579 povýšil tuto původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a od tohoto data máme vznik a založení jednoho z nejstarších hřebčínů na světě."
Původně se starokladrubský kůň choval ve všech barevných variantách. Zhruba od 2. poloviny 18. století byla vyšlechtěna jen varianta bílá a černá. Ale když se podíváte na starokladrubské koně, říkáte si, jak to, že jsou někteří strakatí?
"Hříbátko se narodí černé nebo tmavě hnědé a postupem času vyběluje. Vy teď vidíte mladé koně ve výcviku, měli by být světle či tmavě šedí, ve většině případů tomu tak je. Vybělování je individuální, někteří už jsou skoro bílí, ale někteří hodně tmaví. Zhruba kolem šestého až osmého roku by měli vybělet. Bělouši se chovají v Kladrubech nad Labem. Máme něco málo přes 300 koní a vesnice má asi 300 obyvatel. Ve Slatíňanech u Chrudimi, kde se chová starokladrubský vraník, tam je kolem 290 koní a celková populace koně starokladrubského na celém světě čítá asi 1400 kusů. Takže dobrá polovina je v hřebčínech v Čechách - Kladruby a Slatíňany."
"Ještě dnes máme spřežení běloušů na dánském a švédském královském dvoře, kde v současnosti stále doplňují stav z původního hřebčína z Kladrub nad Labem."
Dánský královský dvůr zakoupil šestispřeží kladrubských běloušů v roce 1994. O dva roky později navštívil hřebčín princ Filip, vévoda z Edinburgu a jordánský korunní princ Hassan bin Talal bin Abdullah. Následovaly návštěvy princů Henrika a Joachima, manžela a syna dánské královny.
Další využití starokladrubských koní je dnes především ve sportovních soutěžích, při barokním ježdění a nebo při hyporehabilitaci. Při různých slavnostních dnech se může zapřáhnout i vícespřeží. Jak uvedla Marcela Slavíková, v roce 2008 byl dokonce utvořen český rekord.
"Bylo zapřaženo 22 koní v jednom kočáře. Celé to spřežení měřilo 40 metrů a délka opratí byla půl kilometru. Celé to vedl jeden člověk s tím, že měl všechny koně v rukou. Vyjeli ke tribunám, objeli dráhu dvakrát dokola, dokonce se i zastavili a pak jeli zpět k hřebčínu. Mysleli jsme si, že bychom udělali nějaký evropský rekord, ale neudělali jsme, protože tuším, že to bylo ve Švýcarsku, se zapřáhlo stospřeží, udělali dva kroky a zapsaly se do Guinnessovy knihy."
Koně najdete i na zdejším zámku. Je tu například soutěžní model Václava Myslbeka. Na jeho základě byla vytvořena jezdecká socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze. Předlohou však nestál starokladrubský kůň, ale hnědák jménem Ardo. V zámku jsou i černobílé rytiny starokladrubských koní, které zdůrazňují jejich přednosti.
"Jsou tu vyobrazené v takových zvláštních pozách. V dnešní době je možné ještě tyto speciální cviky zhlédnout ve Vídni ve vysoké jezdecké škole. Nejtěžší cvik je kapriola. Vypadá to, že kůň skáče přes překážku, ale není to pravda. Původně se tyto prvky nacvičovaly na boj pro zastrašení nepřítele."
Jak dodala naše průvodkyně Marcela Slavíková, zakládání hřebčína dalo název i samotné vesnici. Aby mohla být spolu s hřebčínem založena, tak musel být vykácen pás lesa a od toho rubání klád vznikl i název Kladruby nad Labem.
