Národní památník byl znovuotevřen i jako muzeum státnosti

Více než osmdesátiletá historie Národního památníku na pražském Vítkově vstoupila do nové etapy, když byl v neděli slavnostně znovuotevřen jako muzeum českých a československých moderních dějin.

Foto: ČTK

Přesně datovat vznik Národního památníku je složité: symbolický výkop provedl prezident Masaryk v listopadu 1928. Hrubá stavba budovy byla dokončena o čtyři roky později a dalších šest let pokračovaly práce na interiéru. Plánované slavnostní otevření památníku pak ale zmařily mnichovské události. Za války zde bylo skladiště wehrmachtu, po roce 1948 komunistický režim využíval památník ke své propagaci jako "proletářský panteon" nebo mauzoleum Klementa Gottwalda.

Václav Klaus (vpravo) se zúčastnil slavnostního otevření Národního památníku na Vítkov, foto: ČTK

Prezident Václav Klaus ale při nedělní slavnosti k historii památníku připomněl: "Prvotním záměrem jistě byla prvorepubliková snaha etablovat vojenskou tradici nového státu. Cílem současně bylo podpořit pocity sounáležitosti, národního povědomí a hrdosti."

To má podtrhnout i nová úprava Hrobu neznámého vojína pod sochou Jana Žižky, kde budou na jaře vedle bojovníka od Dukly uloženy také ostatky vojáka, padlého v roce 1917 v bitvě u Zborova. Z Ukrajiny je letoun přepravil už minulý pátek. Obnoví se tak tradice, založená krátce po vzniku samostatného Československa. "Má připomenout význam bitvy u Zborova. A to já bych chtěl velmi zdůraznit, že to je jedna z příčinných událostí, jak vznikla Československá republika v roce 1918,"řekl ministr obrany Martin Barták.

Foto: ČTK

Samotný památník, který před časem převzalo pod svá křídla Národní muzeum, přešel přes dva roky trvající generální rekonstrukcí za více než 320 milionů korun. "Naším cílem je vrátit památníku původní smysl jako místu, které je symbolem naší moderní státnosti a setřít z něj kletbu totalitního zneužití," uvedl ředitel Národního muzea Michal Lukeš, podle jehož slov je nyní památník jediným muzeem moderních českých a československých dějin. Jeho součástí je stálá expozice s názvem "Křižovatky české a československé státnosti".

"Zachycuje významné křižovatky v našich dějinách, na kterých se výrazným způsobem měnila státnost a vůbec celé pojetí státu,"říká mluvčí Národního muzea Radka Schusterová a autor expozice Marek Junek upřesňuje:

Foto: ČTK

"Návštěvníci se můžou seznámit s událostmi kolem vzniku Československa v roce 1918, s událostmi kolem Mnichova a vzniku Protektorátu, samozřejmě je čeká i komunistický převrat v roce 1948. Můžou se dočíst o tom, co se stalo v roce 1968 a jak vznikla československá federace, která potom nebyla naplněna, no a končíme rokem 1989 a následně zánikem Československa."

Milan Lukeš, foto: ČTK

A Schusterová dodává, že součástí výstavy jsou také věci významných osobností: "Poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky z vězení nebo osobní předměty, spjaté s Janem Palachem."

Krátce po slavnostní vernisáži se Národní památník už ve středu stane dějištěm oslav státního svátku, kde stejně jako v neděli zahraje i Symfonický orchestr Českého rozhlasu. A počínaje čtvrtkem se prostory otevřou široké veřejnosti, kterou zve ředitel Národního muzea Michal Lukeš: "Během těch říjnových dnů a celý listopad bude památník jako celek, včetně té expozice, volně přístupen zdarma."