Rukama restaurátorů prošla největší jezdecká socha Jana Žižky
Na pražském Vítkově opět shlíží v plné kráse ze svého koně Jan Žižka z Trocnova. Třetí největší jezdecká socha v Evropě se podrobila odborné práci restaurátorů. Bronzové sousoší osvětlovala od jeho symbolického odhalení až do středy iluminace v barvách trikolóry.
Historie sochy začala v roce 1882, kdy byl založen Spolek pro zbudování Žižkova pomníku. Vzniklo mnoho návrhů, ale žádný nebyl realizován. Teprve v roce 1931 byl k práci vyzván profesor Akademie výtvarných umění Bohumil Kafka. Rozhodl se pro jezdecký pomník. Statný kůň stojí na všech čtyřech a v jeho sedle je vojevůdce Žižka ve středověké kroužkové zbroji a v ruce drží palcát. Sochař konzultoval s mnoha historiky i hipology. Například model koně byl vybrán ze státních hřebčinců. Diskuse se týkaly i toho, zda by Žižka neměl mít v roce bibli, jak mu mají vlát vlasy a podobně. Bohumil Kafka však stihl dokončit jen sádrový model a v roce 1942 zemřel.
Socha z bronzu byla odlitá až v roce 1946 a slavnostně odhalena 14. července 1950. Na tento den totiž připadalo 530. výročí vítězství husitů a Pražanů nad přesilou křižáckých vojsk na Vítkově. Socha měří skoro deset metrů, s podstavcem 22. Váží 16,5 tuny a patří mezi největší svého druhu na světě.
"Řada historiků i historiků umění říká, že je to nejprecizněji udělaná socha,"
uvedl při slavnostním odhalení v televizi Nova historik Tomáš Bursík. A jak dodal ředitel Národního muzea Michal Lukeš, první opravy čekaly sochu relativně brzy, už za 16 let."Například nohy byly vyplněny betonem, byla trošku narušena statika."
Nynější oprava začala v dubnu 2010 a skončila před měsícem. Celkové náklady na restaurování dosáhly přes 23 milionu korun a poskytlo je ministerstvo kultury. Původní odhady přitom hovořily o 30 milionech. Peníze byly ušetřeny díky tomu, že se nemusela demontovat celá socha, ani nahrazovat její nosná železobetonová konstrukce. Byla totiž v lepším stavu, než se čekalo. Na více než roční práci se podílel i Petr Douda. Jak uvedl pro Český rozhlas, na soše byly trhliny a nahrazovaly se například všechny šrouby.
"Původně tam byly železné šrouby, které byly zkorodované. Ty se nahrazovaly nerezovými. Bylo potřeba zesílit konstrukci, podepřít tělo pod hruškou sedla a figuru koně. Kvůli těmto pracím bylo třeba sundat některé díly, abychom se dostali ke všem šroubům. Museli jsme sundat ocas koně, ruce, nohy a hlavu Žižky."Jen pro zajímavost, ocas koně monumentální sochy měří 4 metry. Socha stála na Vítkově 60 let a počasí se na ní podepsalo. Měla na sobě měděnku, teď se opět tmavozeleně leskne.
"V průběhu těch 60 let byla dělána povrchová úprava tak, že do včelího vosku byl namíchán grafit a socha byla natřena v místech, kde byly udělané opravy. Tím se nevytvářela přirozená patina. Nyní se ta místa očistila, vytvořila se tam umělá patina, která umožní její další přirozené tvoření."
Restaurátoři věří, že jezdecká socha Jana Žižky na Vítkově vydrží bez oprav minimálně padesát let. Socha teď září novotou, protože je konzervovaná včelím voskem. Speciální osvětlení navíc zvýraznilo i podstavec monumentu a socha je tak viditelná takřka z celé Prahy. Národní památník na Vítkově s hrobem Neznámého vojína patří mezi nejvýznamnější kulturní památky v České republice.