Náš host: Helena Illnerová nemá ráda ve vědě dělení na muže a ženy
Všechny živé organismy jsou neustále ovládány vnitřním časem. Právě výzkumu biorytmů se už několik desetiletí intenzivně věnuje světově uznávaná odbornice, profesorka Helena Illnerová, která také až do loňského roku stála v čele Akademie věd České republiky. Jak se změnil její život poté, co odešla z funkce "první dámy"české vědy?
Vy jste byla první ženou v historii v čele Akademie věd. Jak jste si cenila titulu ´první dáma české vědy´? Prý se vám to moc nelíbilo.
"Znám u nás více dam, které podle mého názoru dělají vědu velmi dobře, takže já bych si nikdy netroufla uzurpovat titul první dáma české vědy. Stát v čele Akademie věd, toho jsem si hodně cenila. Vážila jsem si toho, že mě kolegové zvolili. Rozhodně jsem to nechápala tak, že mě zvolili jako ženu, ale že mě zvolili jako jednoho sobě rovného. Já to dělení na ženy a na muže zase tak příliš nemiluji, i když vím, že se to teď nosí. Nicméně se domnívám, že i v této pozici jsem byla minimálně v Evropě dost ojedinělá. Nesetkala jsem se s žádnou předsedkyní ani akademie, ani učené společnosti. Ve vedení jsou ženy zastoupeny, ale ne v pozici prezidentek."
Myslíte si, že v české vědě je dostatek žen?
"Domnívám se, že žen je tam dostatek. Nejsou dostatečně zastoupeny v řídících pozicích. Akademie věd třeba nyní nemá v akademické radě jedinou ženu. Pokládám to za špatné. Stejně tak pokládám za špatné, že tak málo žen je zastoupeno ve vládě nebo v parlamentu. Myslím, že v samotné vědě se ten ženský pohled možná až tak neprosazuje. Jinak se ale prosazuje tím, že žena má kromě takového úzkého odborného pohledu možná maličko větší schopnost komunikace a harmonizace prostředí kolem sebe. To bychom, myslím, potřebovali obecně."
Co se podle vašeho názoru změnilo v české vědě od roku 1989?
"Změny byly obrovské. To si málokdo uvědomuje. Pokládám za velice dobré, že se tady zavedla grantová agentura. Máme teď grantovou agenturu České republiky a grantovou agenturu akademie, která vznikla dřív, ale také různá ministerstva mají své grantové agentury. Je dobré, že jsou tady tzv. účelové peníze a člověk o ně může požádat na základě projektu, který je oponován, a podle toho, zda jde o dobrý projekt nebo ne, jsou na to peníze nebo nejsou. Kromě přechodu na účelové financování je takovou velkou změnou otevření hranic, i když ještě není dokonalé. Máme sice otevřené hranice, můžeme vyjet ven, ale potřebujeme také, aby zahraniční vědci jezdili k nám. A aby k nám vědci jezdili, na to potřebujeme stále daleko víc prostředků. V tuto chvíli jim ještě nejsme schopni nabídnout důstojné podmínky k pokusům a nejsou s to jim ani nabídnout odpovídající platy."
