Akademie věd České republiky má od úterka v čele novou tvář. Volbu sledoval na výročním sněmu nejvyšší české vědecké instituce Zdeněk Vališ.
H.Illnerova
Heleně Illnerové z Fyziologického ústavu dali členové akademického sněmu ve druhém kole tajného hlasování přednost před profesorem Václavem Pačesem z Ústavu molekulární genetiky. Třiašedesátiletá docentka je první ženou v čele Akademie věd v celé historii, která sahá do roku 1890. Helena Illnerová si je toho vědoma a hodlá proto do řízení české vědy vložit veškerou energii. Nová předsedkyně nebude mít samozřejmě vůbec lehkou úlohu. Všichni ji jistě budou srovnávat s jejím předchůdcem profesorem Rudolfem Zahradníkem, který stál jako vůdčí osobnost české vědy v čele akademie po dvě maximálně možná funkční období. Také toho si je Helena Illnerová vědoma. S žádostí o radu se ovšem může Helena Illnerová obracet i na Rudolfa Zahradníka, kterého sněm zvolil čestným předsedou Akademie věd, a který, jak potvrdil Radiu Praha, si po osmi letech konečně trochu odpočine. Pod vedením profesora Zahradníka prošla Akademie věd v uplynulých osmi letech důslednou transformací. Jestliže na počátku měla 80 výzkumných ústavů se 13 tisíci zaměstnanci, nyní jich pracuje v 59 ústavech polovina. Navzdory redukci lidí a ústavů produkce akademie oproti minulosti naopak stoupla. Nikoli však z českého, ale ze zahraničního pohledu. A to považuje většina odborníků za největší úspěch profesora Zahradníka.
