První dáma české vědy

Helena Illnerová
0:00
/
0:00

Když se poohlédneme do minulosti, zjistíme, že od dob císařovny Marie Terezie se druhou nejvýše postavenou političkou v české historii stala teprve Dagmar Burešová. Ta po prvních svobodných volbách v roce 1990 až do rozdělení Československa zastávala funkci předsedkyně České národní rady, tedy českého parlamentu. V politice zkrátka dostáváme, pokud jde o ženy v nejvyšší funkci, na frak od mnoha zemí světa, včetně třeba muslimského Pákistánu. Zato ve vědě se Česko může pochlubit svým způsobem světovou raritou. V roce 2001 byla do čela Akademie Věd České republiky zvolena žena, Helena Illnerová. Ve srovnatelném postavení - vědecká a zároveň státní úroveň - snad ještě žádná jiná žena ve světě nebyla.

Když se poohlédneme do minulosti, zjistíme, že od dob císařovny Marie Terezie se druhou nejvýše postavenou političkou v české historii stala teprve Dagmar Burešová. Ta po prvních svobodných volbách v roce 1990 až do rozdělení Československa zastávala funkci předsedkyně České národní rady, tedy českého parlamentu. V politice zkrátka dostáváme, pokud jde o ženy v nejvyšší funkci, na frak od mnoha zemí světa, včetně třeba muslimského Pákistánu. Zato ve vědě se Česko může pochlubit svým způsobem světovou raritou. V roce 2001 byla do čela Akademie Věd České republiky zvolena žena, Helena Illnerová. Ve srovnatelném postavení - vědecká a zároveň státní úroveň - snad ještě žádná jiná žena ve světě nebyla. Do prestižní funkce vynesla Helenu Illnerovou samozřejmě její vědecká činnost. A jaký je hlavní obor jejího odborného zájmu, který ji proslavil doma i ve světě?

"Mě nesmírně zajímá něco, co se nazývá biologické hodiny. Je to v zásadě čas v živých organismech, časový řád živých organismů. My teď sledujeme přímo, co se děje v těch vlastních biologických hodinách, což je v skutečnosti pár tisíc buněk v jedné oblasti mozku. Jsme teď u molekulových mechanismů toho dění."

Helena Illnerová říká, že kdysi jí bavily humanitní předměty, ale nakonec zvítězila biochemie. A ani dnes by nevolila jinak. Leckdy prý vídá, jak se společensko-vědní obory dokáží překrucovat, jak moc záleží na interpretaci. V přírodních vědách ale nejde výsledky nějak ošulit. Ty mluví jasnou řečí. Jasná řeč je to, co má ráda. A proto si ani nepotrpí na titulování ´první dáma české vědy´.

"Já ani nevím, jestli mám ráda to sousloví první dáma české vědy. Víte, neslyšela jsem nikdy, že by se říkalo první gentleman nebo první muž české vědy. Možná by se tedy ani nemělo používat titulu první dáma české vědy. Já si myslím, že by se mělo říkat: dobrý vědec, špatný vědec. Tečka."

Profesorka Helena Illnerová je autorkou desítek vědeckých prací, přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, je zvána jako přednášející nebo předsedající na četné mezinárodní konference a sympozia, je členkou Poradního výboru Společnosti pro výzkum biologických rytmů ve Spojených státech a členkou výboru Klubu melatoninu ve Francii.