Názvy vesniček, nad kterými zůstává rozum stát

Víte, jak ke svému názvu přišla třeba Eš, Pihel nebo Hilváty. Tohle tajemství se vydali zjistit naši rozhlasoví kolegové. Z jejich cest vznikly pořady i kniha, kde se tyhle nejpodivnější názvy vesniček vysvětlují. Zdeňka Kuchyňová si k mikrofonu pozvala jednoho z autorů Marka Janáče.

"My jsme s kolegou Pavlem Tumlířem kdysi jezdili po České republice a po dálnici jsme míjeli spoustu odboček k názvům, které nám na první pohled vůbec nic neříkaly. Třeba Kažez, Valdek a podobně. Hádali jsme, podle čeho by to mohlo být. Samozřejmě jsme nevěděli, že se na to jednou vrhneme, budeme prohledávat Českou republiku a hledat vesnice a města s divnými jmény, abychom vysvětlili, proč se to tak jmenuje.

Znělka Divnopisu se už ozývá čtvrtým rokem. Kolik vesnic se už podařilo zmapovat?

"Do loňského roku jsme jich prozkoumali asi 300 a letos dalších 200. Když to tak vezmete, jsme na pěti stovkách a na příští rok jich máme připraveno 430 dalších. Ne všechno se do toho rozhlasového tvaru dostane. Někde narazíte na lidi, kteří si třeba o názvu své divné vesničky vůbec nic nemyslí a potom se samozřejmě ta krásná konfrontace mezi jazykovědou a lidovou etymologií ztrácí."

Vy jste vydali i knížku Divnopis, jaký je o ni zájem?

"To nás příjemně překvapilo, protože zájem byl až nebývalý. Vydavatelství, protože to byla naše prvotina, se toho trochu bálo. Pak museli dotiskovat, ten zájem předčil očekávání nejen naše, ale i vydavatele."

Vzpomenete si na vesničku, která vás úplně nejvíc překvapila?

Foto: Google Maps

"Nás překvapila nejvíc vesnička Mentour. Když jsme přijížděli, tak jsme si říkali, to bude určitě nějaká mužská cestovní kancelář. Když jsme se ptali lidí, tak říkali: ne, ne, to není žádná cestovní kancelář, to je podle žentourů, které se tady kdysi používaly. Když to potom zkoumal jazykovědec, tak zjistil, že to je podle mentora, tedy učitele, který zřejmě tu vesnici dostal jako léno nebo si ji koupil. Zkrátka i jeho samotného to překvapilo, protože mentor je slovo řeckého původu a na našem území je to dost rarita."

S divnými názvy vesniček mají lidé docela problémy. V pořadu Divnopis se s tím svěřila paní Zajícová z Eše, pozor neplést s Aší.

"Když jsem jezdila do lázní a řekla panu doktorovi Eš, tak se se mnou několikrát přel, že je to Aš. Já povídám: ne my máme jen dvě písmena Eš. Oni několikrát napsali jenom Š bez -e-. A já povídám: ne, to je zase špatně."

Pokud bydlíte v Eši, musíte si zkrátka na omyly zvyknout, vzpomíná František Salač.

"Když jsem se ženil a uváděl Eš, tak si mysleli, že je to ekonomická škola, tak mi napsali Ekonomická škola 10 a už to tam bylo."