Dostupné zaměstnání, služby a bydlení mohou zabránit vylidňování venkova
Některé oblasti Česka se vylidňují. Odcházejí z nich mladí a vzdělaní lidé, zpravidla za prací a za lepšími službami. Na venkově v současné době ubývají nebo přímo chybí například obchody.
Ministerstvo průmyslu chce vylidňování zabránit. Například výrobní družstva, která podnikají na malých vesnicích, by mohla mít statut malého a středního podniku. Jak uvedl zástupce výkonného ředitele Svazu měst a obcí Dan Jiránek, je třeba také dobudovat dopravní infrastrukturu a upravit podmínky pro důležité služby tak, aby se vyplácely i v řídce osídlených regionech.
Která místa v ČR jsou na tom z hlediska vylidňování nejhůř?
"Z tohoto pohledu jsou na tom nejhůř hranice krajů, které nejsou úplně bohaté. Typickým příkladem je třeba pomezí Ústeckého, Karlovarského a Středočeského kraje nebo Zlínský a Olomoucký kraj. Naopak tam, kde kraje v sousedství bohaté, typickým příkladem je Hradec Králové a Pardubice nebo Středočeský kraj a Praha, tam jsou spíš problémy s tím růstem."
Český venkov se nevylidňuje jako celek, ale vylidňují se některá území, jak vnější, tak vnitřní periferie. Naopak český venkov, který je v okolí velkých měst nebo v okolí dálnic, se velmi hustě zalidňuje, až má problémy s překotným růstem. Je to začarovaný kruh.
Často se stává, že v obcích, kde je málo lidí, a to je opět ten začarovaný kruh, zaniká školka, zaniká prodejna. Buď se neuživí nebo se musí dotovat. Jak je to s obchody?
"Zaniklo víc než 1000 prodejen jenom za poslední dva roky. Je to obrovský problém. Mají ho kupodivu i centra velkých měst. Jednak je to vlivem cestovního ruchu, kdy tam jsou obchody, které třeba neprodávají potraviny, jednak tím, že konkurence hypermarketů je příliš velká. Zvlášť senioři skoro už nemohou v centru sehnat zboží za normálních podmínek. A obrovským problémem je to i v odlehlém, řídce osídleném venkově, to jsou různá podhůří a podobně. V okamžiku, kdy tam zanikne obchod a hospoda, škola už tam zpravidla zanikla dříve, tak tu obec nic nedrží pohromadě. Lidé mají potřebu se někde setkávat. A právě ty obchody nebo hospody slouží k tomu, že si tam třeba domluví nějaké vzájemné služby. A pokud v té obci není nic takového, tak hrozí, že časem zanikne i ta obec."
Jak jsou na tom české vesnice s infrastrukturou?
Co s tím? Co by měl dělat stát? Co by měla dělat obec?
"Stát musí udělat systémové opatření tak, aby se ty činnosti podařilo udržet i v tom řídce osídleném území. Musí zjednodušit administrativu, musí dát dostatek prostředků. My se dlouhodobě snažíme, aby rozpočtové určení daní vzrostlo, protože si myslíme, že pokud ty peníze budou blíž občanům, pokud budou rozhodovat obce nebo kraje, tak budou rozhodovat víc ve prospěch i těch okrajových území. Stát to bohužel někdy vnímá prizmatem Prahy, Brna nebo Ostravy a nevidí to stejně, jako ty malé vesnice. Obrovský problém je i stárnutí populace v těchto regionech. Doktoři tam sice ještě dneska jsou, ale v průměru jim je 58 let. Půlce je třeba 60 let a víc. Pak je samozřejmě obrovský problém, jak to bude do budoucnosti. Tady si myslím, že opět musí nastoupit nejenom stát, ale i kraje a obce. Musí se vytvořit třeba dostatečné stipendijní programy tak, aby ti lidé zase chtěli pracovat v těchto územích. Samozřejmě tam musí být dostatek služeb, protože těžko nějaká mladá doktorka půjde do území, kde si třeba nebude jistá, že její dítě bude chodit do kvalitní školy."
