Nejmladší národní přírodní památka

Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku zdobí od pátku cedule s nápisem Národní přírodní památka. Tento jeskynní systém byl v Česku poslední, který nefiguroval na seznamu zvlášť chráněného území. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Nejmladší národní přírodní památka

Speleologové při prohlídce Zbrašovských aragonitových jeskyní, foto: ČTK

Zbrašovské jeskyně byly objeveny těsně před první světovou válkou a veřejnost si je poprvé mohla prohlédnout v roce 1926. Jak říká ředitelka správy jeskyň Barbara Šimečková, první pokusy vyhlásit je za chráněnou rezervaci se datují už od konce čtyřicátých let, jenže místní krajina byla později výrazně zasažena činností člověka, a tak ani nebyl zájem vyčleňovat část území, které by podléhalo zvláštnímu režimu. Získáním statutu Národní přírodní památky se jeskyním konečně dostalo ochrany.

"Znamená to pro v podstatě to, že vyhlášením za přírodní památku se na území stanovuje zvláštní režim, kdy veškeré činnosti, které by mohly vést k poškození toho dochovaného stavu přírody, a to jak na povrchu, tak v podzemí, podléhají vyjádření orgánů ochrany přírody. Už to zkrátka není tak volné a jednoduché tady něco postavit nebo opravovat."

Speleolog u raritního útvaru pojmenovaného 'Gynekologovo štěstí' ve Zbrašovských aragonitových jeskyních, foto: ČTK

Aragonitové jeskyně, ležící v malebném údolí řeky Bečvy, vznikly současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Ty také vytvářejí přírodní kyselku, která je základním léčebným prostředkem při onemocnění srdce a krevního oběhu v sousedních lázních Teplice nad Bečvou. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny oxidem uhličitým. S celoroční stálou teplotou 14 stupňů Celsia jsou jeskyně nejteplejšími v České republice. Jedinečnost celého komplexu mu podle Barbary Šimečkové dává evropský význam.

"Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou úplně jiné jeskyně, než si asi návštěvníci představují, ty běžné krápníkové. Jsou to jeskyně hydrotermální. Jsou jediné tohoto typu v České republice i v celé širé Evropě. Mají zvláštní typ výzdoby. Máme tady třeba hojný výskyt minerálu aragonitu, který jinde v jeskyních uvidíte pouze ve stopovém množství. Máme tady zvláštní typy usazenin, které vznikaly z minerálních jezer - té kyselky. To prostě nemůžete nikde jinde vidět."

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek při odhalení tabule s nápisem Národní přírodní památka před vchodem do Zbrašovských jeskyní, foto: ČTK

Tajemník obecního úřadu v Teplicích nad Bečvou Jaroslav Bartončík, který v pátek spolu s ministrem životního prostředí Liborem Ambrozkem slavnostně odhaloval u jeskyní ceduli s nápisem Národní přírodní památka, považuje získání statutu za velkou poctu pro obec i celý region. A jak řekl Radiu Praha, všichni očekávají, že Teplice nad Bečvou se stanou turisticky ještě atraktivnější.

"Až se veřejnost dozví, že už ty jeskyně získaly takový punc, tak budou lidé chodit."

Potíž je v tom, že nejmladší národní přírodní památku si lidé budou moci prohlédnout až v příštím roce. Pro letošní sezónu ji správa jeskyň musela uzavřít kvůli rekonstrukci trasy určené pro veřejnost. Největší okolní atrakcí tedy letos asi bude Hranická propast, která se se svými 330 metry stala díky potápěčským výzkumům nejhlubší propastí v Česku, a dna prý dosud nebylo dosaženo. Lákat může i historické jádro města Hranice, popřípadě 11 kilometrů vzdálený hrad Helfštýn.