Největší synagoga v Česku stojí v Plzni

Velká synagoga v Plzni

Nejvyšší synagogu v České republice najdete v Plzni. Je i třetí největší na světě hned po jeruzalémské a budapešťské synagoze.

Velká synagoga v Plzni | Foto: Karolína Sedláková,  Český rozhlas

Je postavená v maursko-románském slohu zdobená orientálními prvky. Dokončená byla v roce 1893 a její historie kopíruje i historii židovské komunity v Plzni. Před druhou světovou válkou se tu scházelo 2500 až 3000 členů židovské komunity. Synagoga má unikátní akustiku.

"V synagoze je slyšet všude úplně stejně. Nezáleží, jestli stojíte za sloupem nebo nahoře na balkoně," připomněl předseda židovské obce v Plzni Jiří Löwy.

Původně měla být postavená v neogotickém slohu severského typu

Nerealizovaný návrh synagogy od architekta Maxe Fleischera | Foto: časopis Zlatá Praha,  Wikimedia Commons,  volné dílo

Původně měla vypadat synagoga úplně jinak. Vídeňský architekt Max Fleischer ji navrhl v neogotickém slohu severského typu. Židovská obec však od návrhu ustoupila.

Podle jednoho vysvětlení se městu nelíbilo, že by synagoga mohla zastínit plzeňskou katedrálu. Spíše je však pravdivá verze, že obec neměla na stavbu peníze.

Nechala si zpracovat několik variant. Podmínkou bylo vytvoření 1200 míst k sezení a náklady nesměly přesáhnout 200 tisíc zlatých. Poté, co se Emanuel Klotz vzdal honoráře za stavební plány, pokud by byl pověřen stavbou, stal se tento plzeňský stavitel autorem největší synagogy v Česku.

"Dneska je druhá největší, ale jenom z toho důvodu, že ji nikdo při Křišťálové noci nevypálil nebo nezboural, takže měla štěstí. Byly větší synagogy v České republice nebo v Evropě, které to štěstí neměly."

Vytopit takový objekt je náročné

Velká synagoga v Plzni – největší synagoga | Foto: Jaroslav Mach

Velkou synagogu za války zřejmě od zničení ochránila její poloha. Je postavená mezi dvěma domy a sloužila jako prodejní sklad nábytku deportovaných židů. Později tu byla pracovní dílna, kde se šily uniformy německým vojákům.

Boje o osvobozování Plzně však připomínají viditelné otvory po kulkách na deskách desatera na vrcholku průčelí synagogy. Plzeňští židé, kteří holocaust přežili, často emigrovali do Izraele nebo Spojených států.

Problémem takto velkých objektů bývá vytápění.

Okno na jižní galerii | Foto: Filo cz,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

"Když stavěli synagogu, postavili kotelnu na uhlí a na dříví. Jako dítě si pamatuji, že se v ní dalo zatopit, ovšem to teplo z těch průduchů za tři dny vylezlo. Při rekonstrukci byla kotelna přestavěná na zdroj tepla z elektřiny, což je velice nákladné na provoz, a ta rychlost tepla, které se dostane do hlavní lodi, je taky pomalá. Proto vytápíme synagogu pomocí naftových agregátů před koncertem, a když se to vypne, tak je tady za dvě hodiny zase stejná zima jako před tím," řekl předseda židovské obce v Plzni Jiří Löwy.

Teď je však synagoga nepřístupná, protože prochází rekonstrukcí.

Velká synagoga patří k pohledovým dominantám Plzně | Foto: Norbert Aepli,  Wikimedia Commons,  CC BY 2.5
13
49.74668607768536
13.37280192044355
default
49.74668607768536
13.37280192044355
Autoři: Zdeňka Kuchyňová , Pavel Halla
klíčové slovo:
spustit audio

Související

  • Česká nej

    Největší, nejmenší, nejrychlejší, nejkrásnější, .... jedinečné.