Největší turistická známka váží 40 kilogramů

David Holub (vlevo) a Ladislav Šín, foto: ČTK

Už deset let se v Česku vyrábí dřevěné turistické známky. Každá z nich představuje zajímavé místo nebo památku a pokud se tam nevypravíte, nikde jinde známky nekoupíte. Staly se tak vyhledávaným suvenýrem turistů. Na brněnské výstavě Regiontour byla představena největší turistická známka na světě.

David Holub  (vlevo) a Ladislav Šín,  foto: ČTK
Turistická známka je kulatá dřevěná placička s kovovým očkem a na ní motiv navštíveného místa. Například známka Štěchovic vás přenese do doby, kdy tu přistávaly kolesové parníky a divokými Svatojánskými proudy proplouvaly vory. Turistické známky se vyrábí už deset let a při této příležitosti vznikla největší turistická známka na světě.

"Známka má v průměru jeden metr a váží 40 kilo, protože je z hrubých trámů, sklížená, vybroušená, aby proporčně odpovídala malé turistické známce. Největší oříšek bylo vykovat očko. V originále má průměr asi 2 milimetry a tady je to tyčovina o průměru 30 milimetrů, takže kováři měli co dělat, aby to na výhni ohnuli tak, jak jsme si představovali,"

říká představitel firmy Turistické známky David Holub. Obří známka znázorňuje motiv skupinky turistů mířících ke staré (dnes již neexistující) rozhledně na vrcholu Pradědu. V Česku koluje více než patnáct set turistických známek, říká David Holub.

"Ten nápad vznikl takovým trošičku poetickým způsobem. Já i můj společník jsme v té době působili jako skautští vedoucí v Rýmařově. Dostali jsme do oddílu kluky, kterým bylo kolem 15cti let a kteří byli podle našeho názoru docela líní. I když je Rýmařov podhůří Jeseníků, tak Jeseníky jako hory vůbec neznali. Hory byly plné turistů, kteří přijížděli z celé republiky a ze zahraničí, ale děti, které žijí přímo na dosah, nikdy nebyli na Pradědu, na Ovčárně, na Červenohorském sedle. Tak jsme je zkusili nějakým způsobem motivovat a vyrobili ta dřevěná kolečka s tím, že je mohou získat jen na tom místě, které to kolečko zobrazuje. Stalo se, že dříve než to kolečko získali naši skauti, tak je vykoupili normální turisté. To nás přivedlo k myšlence udělat všechny hory ČR tímto způsobem. Založili jsme na to firmu a začali jsme objíždět na běžkách, tehdy byla zima, Orlické hory, Krkonoše a tak dál. Pak jsme se vrhli na hrady a zámky. Rozšiřujeme se už do zahraničí, protože památky a pozoruhodná místa ČR máme v podstatě hotová."

Kolik míst máte zmapovaných na turistických známkách?

"Těch míst je 1500 a i když jsme slíbili našim sběratelům, že celý systém nebudeme v žádném případě devalvovat, tak se pořád opravují staré hrady, pořád se staví nové rozhledny, pořád vznikají turistické cíle v místech, kde to nebylo dřív možné, například v bývalých pohraničních pásmech. Tam pořád ještě musíme, ale rádi, dělat nová turistická známková místa."

Kdo rozhoduje o motivech, které jsou na známkách a jak je vybíráte?

"Je to vždycky typický motiv. Je asi těžké, když je známka z Karlštejnu, neudělat tam Karlštejn v tom nejtypičtějším pohledu. Spolupracujeme na výběru motivů s provozovateli památek nebo s majiteli horských chat. Když například hospodský v Rabštejně nad Střelou, což je nejmenší město ČR, prodá těch známek za rok třeba jen 50, tak my jsme tomu rádi. Ten Karlštejn mu trošičku pomůže z obchodního hlediska. To znamená, že velké památky sponzorují ta místa, která zase nejsou až tak významná, ale mnohdy tím hezčí."