Německo chce, aby kandidátské státy čekaly po vstupu do Evropské unie ještě sedm let, než pro ně začne platit volný pohyb pracovních sil

r_2100x1400_radio_praha.png

Ještě sedm let po vstupu do Evropské unie by měli pracovníci z kandidátských států, včetně České republiky čekat, než i pro ně začne platit volný pohyb pracovních sil. Při jednáních o rozšíření Unie to bude prosazovat Německo. Na regionální konferenci v bavorském Weidenu to prohlásil německý kancléř Gerhard Schröder. Více informací má Kateřina Brezovská.

Spolkové ministerstvo práce původně požadovalo dvacetileté přechodné období. Nakonec ale vláda zvolila sedm roků, což odpovídá opatření, které Unie ve druhé polovině osmdesátých let přijala vůči pracovníkům ze Španělska a Portugalska, uvedl kancléř Gergard Schröder. Spolková vláda tak ustoupila obavám Němců ze záplavy levné pracovní síly v Východu. Schröder ve svém projevu ale zároveň přesvědčoval obyvatele pohraničí, že z rozšíření unie budou těžit více, než kterékoliv jiné regiony. Čím rychleji se totiž budou rozvíjet trhy v Česku a Polsku, o to větší tam bude poptávka.

Schrödrovo prohlášení vyvolalo reakce na obou stranách "evropské hranice". Stanovisko českého ministerstva zahraničí tlumočil jeho mluvčí Aleš Pospíšil.

"My jsme pochopitelně velice pozorně poslouchali projev pana kancléře Schrödra ve Weidenu. Vše, co pan kancléř řekl je plně legitimní, nicméně je potřeba si uvědomit, že to je názor pouze jednoho členského státu Evropské unie, byť nesmírně důležitého. Ale ta celková pozice Evropské unie, ta bude ještě jistě předmětem dlouhých a velice neúprosných jednání a to nejdříve tedy uvnitř Evropské unie a potom i mezi EU a kandidátskými státy."

Evropská unie vzala vyjádření německého kancléře na vědomí. Připoměla však, že každá dohoda s kandidáty vyžaduje jednomyslný souhlas všech členů. Celkově však postoj Německa nepředstavuje pro Brusel žádné překvapení. Navíc Berlín není v tomto postoji zdaleka osamocen. Obavy o svůj pracovní trh mají i Británie a Francie. Mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil považuje tyto obavy za zbytečné.

"Na základě výsledků studií prováděných ať už doma či v zemích jako je Rakousko, Německo, je třeba říct, že rakouské, německé trhy se nemusejí obávat nějakého exodu levné české pracovní síly na Západ do Rakouska či do Německa. Ta migrace české pracovní síly je velice omezená, velice nízká. Z tohoto pohledu je naivní se domnívat, že v momentě našeho vstupu do Evropské unie tito lidé začnou se přesouvat na Západ hledat práci. To si myslím, že je pověra, kterou je zapotřebí rozptýlit."

Studie, kterou Evropská komise nechala zpracovat letos koncem května, uvádí, že nyní v 15 členských státech Evropské unie legálně pracuje 850 tisíc lidí z kandidátských zemí. Bruselští experti předpokládají, že po vstupu středo a východoevropských států do Unie by jen do Německa mohlo směřovat kolem 220 tisíc nových pracovníků. Ačkoliv má Německo devítiprocentní nezaměstnanost, projevuje se zde nedostatek pracovníků ve specializovaných profesích. Proto letos spolková vláda rozhodla udělit takzvané zelené karty 10ti tisícům počítačových odborníků ze zemí mimo Evropskou unii.