Klášter premonstrátů v Nové Říši, foto: Funke, CC BY-SA 3.0 Unported
Se Zdeňkou Kuchyňovou se dnes vydáme do kraje Českomoravské vysočiny a navštívíme městečko Nová Říše.
Klášter premonstrátů v Nové Říši, foto: Funke, CC BY-SA 3.0 Unported
Českomoravská vysočina v sobě skrývá kromě přírodních krás také množství uměleckých a kulturních pokladů. Jedním z nich je i Nová Říše, městečko s premonstrátským klášterem. Ten je také jediný, který přečkal husitské války, reformaci, dobu josefínskou a svému účelu slouží i dnes. Vraťme se však trošičku do historie. Řád premonstrátů byl založen o vánocích roku 1121 ve francouzském Prémontré sv. Norbertem z Xanten. Odtud se rychle šířil. Do českých zemí byl řád uveden olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem, kterého premonstráti uctívají jako blahoslaveného. Když jsem zaklepala na dveře kláštera, otevřel je mladý muž v džínách. Domnívala jsem se, že je tu zřejmě správcem. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že je to jeden z členů řádu Pavel Norbert Rouš, který zavzpomínal na minulost novoříšského kláštera. Velkou pohromou pro městečko i klášter bylo několik požárů. Ty postihly i kostel svatého Petra a Pavla, který dnes patří k chloubám kláštera. Každého zaujmou nádherné řezbářské práce - kazatelna i chórové lavice. Když do kostela vstoupíte, máte pocit, že se kolem vás vypínají mohutné kamenné, nádherně zdobené sloupy a oltáře. Je to však iluze. Vše je namalované.
Klášterní knihovna
V padesátých letech byly kláštery zrušeny a tento osud potkal i novoříšské premonstráty. Opat byl zatčen a odsouzen na 25 let. Následovali ho i ostatní řeholníci - nejprve do sběrných táborů, potom do výroby či do vězení. Z kláštera se stalo vojenské skladiště. V roce 1991 byly holé zdi vráceny původním majitelům. A tak premonstráti začínají znovu. Dnes tu žije komunita o 10 lidech a co do počtu, je novoříšský klášter nejmenší v Čechách. Premonstráti se snaží postupně vše obnovit, ale chybí jim peníze. Pavel Norbert Rouš při této příležitosti zavzpomínal, jaké přesuny cenných unikátů se odehrály za vlády Františka Josefa, když rušil kláštery. Jak sdělil Pavel Norbert Rouš, klášter se neuzavírá před veřejností. Například knihovna, kde je hojně zastoupena i jiná literatura, než teologická, slouží i ke koncertům. Pravidelně se zde koná například závěrečný koncert česko-francouzské hudební akademie. V hudbě se proslavili i dva zdejší rodáci - Pavel a Antonín Vraničtí - současníci Mozarta. Pavel se stal šéfem orchestru Vídeňské opery, Antonín pak kapelmaistrem u Esterházyho a potom u Lobkowiců.
