Tismická madona i model Kouřimi připomínají příběhy doby husitské
Kouřimské muzeum ukrývá zajímavé památky na 15. století. Kopii vzácné Tismické madony a model města, jak vypadalo na přelomu 14. a 15. století. Oba exponáty i nedaleký klášter v sobě skrývají i řadu hrůzostrašných příběhů. My vás teď v Kouřimi zavedeme do doby husitské.
"Cinkání sklenic, šoupání stolů, bouchání dveří ve stoprocentně zavřeném muzeu a to buď za časného rána nebo naopak pozdě večer. Mám to od historiků, takže budova má svého ducha,"
vystrašil nás hned na úvod náš průvodce Podlipanskem Martin Drahovzal. My jsme však do muzea přišli kvůli vzácné Madoně a prohlídce modelu Kouřimi z 15. století. Originál Tismické Madony nebo také Panny Marie s růžemi se douhá staletí nacházel v unikátní bazilice v Tismicích. Přinesli ji sem mniši, kteří utíkali před husitským vojskem.
Madona dnes v muzeu střeží model historické Kouřimi, jak vypadala na přelomu 14. a 15. století, v době před husitskými válkami. Je tu v té době nedostavěný chrám sv. Štěpána a čtyři brány. Dnes stojí jediná - Pražská brána a část hradeb. Husitská vojska v té době zasáhla i do historie Kouřimi. Zajímavostí je, že zdejší měšťané byli kališníci, ale v roce 1419 byl v Kouřimi převrat, přišli kutnohorští měšťané a začali kališníky pronásledovat. Město se stalo opět katolickým a v té době k němu přitáhli husité. Místní se rozhodli velmi pragmaticky.
"Vyšli husitům vstříc. Na podnose nesli klíče od města s tím, že se jim město poddává a prosili, pokud jim otevřou brány, ať ušetří jejich životy a majetky. Husité měli jedinou podmínku: ušetříme vše, náš zájem je cisterciácké probošství a jeho obyvatelé. Měšťané neměli dobré vztahy s mnichy. Ti měli s kouřimskými velké spory, například majetkové, protože jejich pozemky sousedily. Husité vpadli do města, dostáli svému slovu, probošství vyrabovali, zapálili. Pět mnichů, které chytili, nacpali do vysmolených sudů, ucpali je slámou a všech pět na místě upálili. Tvrdí zápisy Vavřince z Březové, že kouřimští se u té události veselili, tančili a zpívali."
"Dokonce se věřilo a dodnes se tvrdí, že se na tomto místě začal objevovat na nebi ohnivý kruh nebo světlo. Dvacet let jsem tu učil a žádný kruh jsem neviděl. Nicméně v době baroka byla podle plánů Jakuba Blažeje Santiniho Aichela postavena velmi unikátní pětiboká barokní kaple. Pětiboká právě jako symbol upálení pěti mnichů. Stojí tam dodnes, je to jedna z památek města Kouřimi."
Vraťme se však do doby husitské. Další zastávkou vojska byl cisterciácký klášter ve Skalici. Mniši brány neotevřeli, některé prameny tvrdí, že byli ubiti, podle jiných uhořeli. Klášter byl zničen. Na modelu města je ještě v celé své kráse a mohutnosti. Dnes z kláštera mnoho nezbylo, přesto stojí zato do tří kilometrů vzdálené Klášterní Skalice zajet. Tyčí se zde jeden ze sloupů kláštera, který udivuje svojí mohutností.
"Deset metrů vysoký, dva metry v průměru. Tento klášter založil v roce 1357 biskup Dětřich z Portic, což byl jeden z přátel a něco jako kancléř krále Karla IV. Král významně finančně podpořil založení tohoto kláštera. Věnoval mu z královskému majetku několik vesnic. V říjnu roku 1357, kdy se pokládal základní kámen, sem Karel IV. přijel. Kromě jiného tu byl i Jan Očko z Vlašimi, jakožto pražský arcibiskup, který celebroval mši svatou, která světila zakládací kámen tohoto kláštera."
"Tam žili skuteční loupeživí rytíři a podle legendy i jakýsi rytíř Sviták, který se smluvil s místními. V noci vnikli do kláštera, ukradli co mohli a zřejmě je při tom nachytal opat Martin, kterého uškrtili, což je historická realita. Pověst k tomu vypráví, že král Karel IV. proti nim poslal vojsko. Hradenín lehce dobyli, rytíře Svitáka a kumpány zajali. Rytíře oběsili na nedaleko rostoucím dubu, který se od té doby jmenoval Svitákův vaz a v Hradeníně měl stát až do 19. století."
Klášter byl zrušen za Josefa II. Na rytinách z počátku 19. století tu stojí mohutné zdi, ale pak se z kláštera stal pro lidi z vesnice spíše kamenolom a skončil v základech mnoha domů. Dnes jsou jeho zbylé budovy v soukromých rukou. Okolí kláštera má i další zajímavost. Když k němu pojedete, vůbec si neuvědomíte, že malý můstek, který budete přejíždět, je unikátem dávného stavitelství. Přežil celá staletí a stále je funkční.
