Zlatá stezka
Zdeňka Kuchyňová Vás tentokrát zavede na Zlatou stezku.
Zlatá stezka byla středověká hojně využívaná obchodní cesta na pomezí Německa a Čech. Nenechte se však mýlit jejím názvem. Ve formanských fozech se po ní nepřepravovalo zlato, stříbro a drahé kamení, ale něco docela jiného. Mnozí z vás jistě znají českou pohádku Sůl nad zlato. A právě sůl byla hlavním nákladem soumarů, kteří v zimě šlapali se svými koni přes pohoří Šumavy. Své jméno Zlatá - dostala v 16. století podle mimořádné výnosnosti obchodu se solí, jak potvrdil historik František Kubů z Prachatického muzea. Kromě soli se z Bavorska vozily rovněž drahé látky, jižní plody, či koření a opačným směrem hlavně obilí, chmel, pivo, máslo a další potravinářské výrobky včetně proslulé prachatické pálenky. Protože se o Zlaté stezce díky dřívější "železně oponě" mnoho nevědělo, rozhodl se ji František Kubů spolu se svým kolegou archeologem z Českobudějovického muzea Petrem Zavřelem prozkoumat. Po trase středověkých obchodníků se můžete spolu se soumary vypravit i dnes při slavnostech Zlaté stezky. Letos připadají na poslední červnový víkend. Přelomovým okamžikem byl zřejmě rok 1999, kdy byla zorganizována přesná rekonstrukce skutečné soumarské karavany. A to se vší parádou - koně nesli bečky soli, soumaři byli v dobových kostýmech. Karavana vyšla z německého Pasova a po pěti dnech dorazila do jihočeských Prachatic. Když při každoročních slavnostech Zlaté stezky karavana dorazí až do Prachatic, uvítají znavené poutníky slavnostní ceremonie, pouliční divadla i středověké tržiště. I ti kteří nebudou mít čas a na konci června se do Prachatic nedostanou, nevadí. Stezka, jak uvedli František Kubů a Petr Zavřel, je přístupná celý rok. Zmiňovaným hraničním přechodem v šumavských lesích je kamenný hraniční most, který zde stojí už od roku 1841. Turisté najdou po trase Zlaté stezky řadu dalších památek -například domky ve Volarech s vyřezávanými pavlačemi či samotné Prachatice se zachovanými renesančními domy.
