Nový církevní zákon je liberálnější k exostenci náboženských subjektů, ale zpřísnil podmínky pro vyplácení státních příspěvků
Úprava vztahu státu k náboženským subjektům je hlavním cílem zákona o církvích a náboženských společnostech, který v pátek přijala Poslanecká sněmovna. Předloha, kterou musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident Václav Havel, zaručuje svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Jaké novinky předloha zákona přináší, zjišťoval Vilém Faltýnek.
Podle RNDr Jany Řepové, ředitelky odboru církví ministerstva kultury, je nová podoba zákona výrazně liberálnější k cíkvím a náboženským společnostem s malým počtem věřících, protože umožňuje registraci již při počtu 300 členů. Toto uvolnění je vyvažováno zpřísněním kvalitativních podmínek registrace.
"To snížení početního censu z 10 000 na 300 osob vyvažuje zpřísnění podmínek pro vznik a registraci církví. Je jasněji řečeno, že se zde nemohou registrovat církve a náboženské společnosti, které porušují naše zákony, které omezují práva a svobody jiných a které mají znaky sekt."
Finanční příspěvky státu církvím se podle nového zákona řadí mezi zvláštní práva, která podle Řepové církve mohou nabývat až poté, co se v praxi osvědčí.
"Ta zvláštní práva, mezi nimiž je i financování, může církev získat až po té, co se v průběhu deseti let etabluje."
Jak se dotkne nový zákon existujících církví? Pro příklad jsme si zašli k církvi Pravoslavné, která v České republice patří spíš k malým a zavedeným. Kancléř úřadu metropolní rady protojerej Václav Míšek tvrdí, že situace pravoslavné církve by se novým zákonem v praxi neměnila. Rozlišení církví etablovaných a nově vznikajících vítá jako pozitivní krok.
"Pokud zákon zavádí další kategorii, v níž je přiznána nově registrujícím se společenstvím pouze právní subjektivita bez určitých výhod, jde o fázi osvědčování se, a proto jsou vhodná určitá omezení vstupu do oblasti státní sféry, upravené dalšími zákony. Nejde o omezení výkonu práva náboženské svobody, ale o ochranu společnosti před někdy šarlatány a někdy zcela evidentně zištnými momenty."
Podle lidoveckého poslance Jaromíra Talíře však stát zasahuje do oblastí, které do tohoto zákona nepatří. Brání církvím svobodně nakládat se svými prostředky.
"Jestliže například řád spravuje své lesy, aby z výtěžku poslal peníze do Kosova, nebo aby si koupil motorovou sekačku, se kterou tam bude porážet stromy: Musí použít ty peníze jenom pro církevní účely."
Zákon nenašel podporu ani u komunistů, kteří ho už v průběhu parlamentního projednávání označili za protiústavní. Poslanec Jan Zahradil z ODS řekl, že ve sněmovně prošlo nezbytné minimum, nejmenší společný jmenovatel, na kterém poslanci byli schopni se dohodnout.
