Poslanecká sněmovna schválila novelu azylového zákona

Novelu azylového zákona, která má zpřísnit podmínky pro žadatele o azyl v České republice, schválila tento týden Poslanecká sněmovna. Dolní parlamentní komora přijala novelu ve znění navrženém Senátem. Podrobnosti zjišťoval Josef Kubeczka.

Ministr vnitra Stanislav Gross už před časem uvedl, že zatímco do loňského září žádalo v Česku o azyl měsíčně zhruba 500 cizinců, od loňského října se počet žádostí razantně zvyšoval: letos v srpnu to už bylo 1775 žádostí, nejvíce od lidí z Rumunska, Bulharska a zemí bývalého Sovětského svazu. Loni bylo v České republice evidováno téměř 8800 žadatelů, letos jejich počet zřejmě přesáhne 20 tisíc, řekl ministr Gross k důvodům předložení novely.

Na to, co vedlo české zákonodárce k přijetí novely azylového zákona a jaká je její obecná charakteristika, jsem se zeptal ředitele odboru azylové a informační politiky ministerstva vnita Tomáše Haišmana:

"Ta novela azylového zákona reaguje na situaci, která nastala v České republice a obecně na imigrační situaci. To je základní východisko. Její základní leight motiv zněl: zefektivnění azylového řízení. Z toho vyplývá, že Česká republika nadále nemůže pokračovat s tou poměrně benevolentní azylovou politikou. Z toho vyplývá další charakteristika té novely, a to je zpřísnění azylové procedury v těch případech, kdy existuje podezření na její zneužívání. Další charakteristika vyplývá z toho, že v mezidobí se vytvořily v sousedních státech, mám na mysli postkomunistické, poměrně funkční azylové infrastruktury, azylová legislativa. Tam odkazuji na problém tzv. třetí bezpečné země, za kterou nás obykle nevládní organizace kritizují."

Senátoři v novele navrhli zachovat žadatelům právo vyjádřit se v azylovém řízení ke shromážděným materiálům, podle nichž bude ministerstvo o jejich žádosti rozhodovat. Prosadili také, aby novou žádost o azyl mohli "v případě hodném zvláštního zřetele" podat i cizinci, jejichž předchozí žádost byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná. Novou žádost by tito cizinci podle sněmovní verze zákona mohli podat nejdříve po uplynutí dvou let.

Jak řekl doktor Haišman z ministerstva vnitra, jednou ze základních změn v novelizované zákonné normě je zpřísnění podmínek pro udělení azylu:

"To zpřísnění spočívá v tom, že nás poměrně hodně zatěžují účelově podané žádosti, ať už jsou to žádosti podávané v případě zadržení policií při přechodu státních hranic nebo při ilegálním pobytu. Další z těch věcí je, že česká azylová procedura dosud je, a po té novele by snad už nemuse být, raritní v Evropě tím, že po celou dobu azylového řízení je umožněno být zaměstnán. To je jedna z věcí, která je tím také řešena. Ta novela uvádí, že první rok správního řízení ten člověk nemá přístup na trh práce."

Novela má podle odborníků umožnit zamítnout jako neodůvodněné hned na počátku řízení především ty žádosti, které jsou motivovány hlavně ekonomickými a sociálními důvody.

Ředitel odboru azylové a informační politiky ministerstva vnita Tomáš Haišman na závěr našeho rozhovoru připomněl ještě jeden nezanedbatelný důvod, přoč byla novela azylového zákona přijata:

"Ve svém výsledku by ten celý obraz měl být zhruba takový, a na to se nesmí zapomínout, že budeme mít normu, která by měla být plně kompatibilní s Evropskou unií."