Je ochrana vzdušného prostoru nad Českem ohrožena?
"Česko střeží už jen čtyři Migy" - tento titulek se objevil na první straně středečního vydání deníku Právo s podtitulkem "Vzdušné síly směřují na vrakoviště". Zda je současná situace českého vojenského letectva skutečně tak alarmující, zjišťoval Josef Kubeczka.
Zmíněný článek se obejvil v souvislosti s tím, že vojenské letectvo muselo kvůli zastaralosti vyřadit z výzbroje poslední desítku nadzvukových bombardérů ruské výroby SU-22. Při této příležitosti ministr obrany Jaroslav Tvrdík připustil, že obranyschopnost České republiky tím dále poklesla, protože veškerá odpovědnost za bezpečnost země a její ochrana před nebezpečím ze vzduchu leží na několika posledních strojích MIG.
Na to, jak je zajištěna ochrana prostoru nad Českou republikou a zda je situace opravdu tak vážná, jsem se zeptal mluvčího Velitelství vzdušných sil majora Petra Sýkory:
"Ochrana vzdušného prostoru České republiky probíhá už od roku 1999, to znamená od samotného data vstupu České republiky do Severoatlantické aliance, nezměněným způsobem. Naše vzdušné síly jsou součástí tzv. systému NATINAC, což je systém integrované ochrany vzdušného prostoru v rámci aliance. Pro tento systém máme vyčleněny hotovostní stíhací letouny typu MIG 21 MF. Tyto letouny slouží na základně v Čáslavi a jsou čtyřiadvacet hodin denně připraveny k plnění úkolů ochrany vzdušného prostoru. Na druhé straně současná situace vzdušných sil je skutečně komplikovaná a v podstatě velice vážná."
Změní se to v nejbližších letech? MIG-y 21 dosluhují a v roce 2005 už nebudou provozuschopné.
"Je skutečností, že technická živostnost našich nadzvukových letounů typu MIG 21 končí v letech 2004 až 2005. V současné době usilujeme o to, aby vzdušné síly Armády České republiky byly přezbrojeny novým typem nadzvukového víceúčelového letounu."
Současná situace tedy není tak kritická, jak by se mohlo na základě zmíněného novinového článku zdát. Nicméně nahradit dosluhující supersoniky nebude jednoduché. Při nákupu nových stroju totiž jde o nemalou částku, řádu sta miliard korun, a její schválení Poslaneckou sněmovnou, ať už formou dluhopisů nebo z výnosů z privatizace, není jisté. Opozice chce nákup nadzvukových strojů odložit. Na druhou stranu ale většinou souhlasí s potřebou mít vlastní letectvo tohoto druhu, což nám potvrdil lidovecký poslanec Miroslav Kalousek:
"Pokud rezignujeme na své nadzvukové letectvo, neznamená to nic jiného, než že rezignujeme na část své státní suverenity a že se přiřadíme k těm nepočetným zemím Severoatlantické aliance, které své nadzvukové letectvo mít nebudou. Přiřadíme se k zemím jako je Lucembursko nebo Island a já bych si to nepřál. Já bych si přál, abychom nerezignovali na část své státní suverenity a abychom se necítili být zemí v rámci NATO srovnatelnou s Islandem a s Lucemburskem."
Zda koupíme či nekoupíme supersoniky JAS 39 Gripen, o nichž se už delší dobu jedná, by mělo být jasné 15. dubna, kdy má ministr obrany Jaroslav Tvrdík předložit vládě konečné stanovisko v této věci.
