Historie v jazyce
Na jazyk má vliv mnoho faktorů. Jedním z nich je historie, a právě historickým obdobím a jejich vlivu na podobu češtiny se věnujeme tentokrát.
V jednom z předcházejících dílů jsme se věnovali označování historických období v češtině. Mluvili jsme o sametové revoluci a o označování doby po ní.
Jiným historickým označením tohoto období je slovní spojení berlínská zeď. Nejčastěji ve spojeních: pád berlínské zdi, před jejím pádem, po jejím pádu. Je to časový mezník.
Spojení železná opona (iron curtain) ve významu umělého předělu, vytvořeného mezi Východem a Západem, který bránil v pohybu lidí a informací, vzniklo v angličtině. Prvně ho použil Sir Winston Churchill 5. března 1946 ve své přednášce ve Fultonu v USA. Jistým ztělesněním železné opony byla berlínská zeď. Železná opona spolu s berlínskou zdí v roce 1989 padla. Oba výrazy mají podobnou spojitelnost - pád, po pádu, od pádu, výročí pádu berlínské zdi nebo železné opony.
Tím skončila studená válka. Období politického nepřátelství mezi Východem a Západem po 2. světové válce. I toto spojení je užíváno pro časové určení své doby. A dá se ho užít i pro označení doby mezi rokem 1948 až 1990. Např. Během studené války spoléhaly demokracie na jaderné zbraně, aby se ubránily převaze sovětského konvenčního arzenálu. (Lidové noviny)
Problémy nemáme jen s označováním období po roce 1989, ale i s obdobím od roku 1948 do roku 1989. Je nazýváno různě: za bolševika nebo za bolševiků, za totáče, za totality, za komunistů, za soudruhů. Tyhle názvy jsou všechny příznakové, obsahují v sobě hodnocení. Setkáváme se s nimi především v novinách. Například:..i za toho nejhlubšího "totáče" jsme mohli v kinech vidět skvělé filmy...(Lidové noviny); ...republikáni chtějí, aby lidé viděli. Jak ta republika vypadá hůř než za bolševika (Pavel Tigrid); Vy si stále myslíte, že je to jako kdysi za komunistů, že něco jiného říkáme a něco jiného si myslíme. (Mladá fronta Dnes).
Doposud pro toto období neexistuje krátký nepříznakový název. Musíme tedy používat opisů: za minulého režimu, za komunismu, předlistopadové pořádky atd.
Skutečná jednoznačná terminologie se i pro toto historické období stále ještě hledá.
Na slyšenou příště.
Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.
Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz
